Žena s dcerou jej opustily.
Minulý týden se pokusil o sebevraždu.
„Ti, kdo nic nevědí o depresi, těžko pochopí, čím jsem prošel,“ říká poté, co jej lékaři zachránili. „Žil jsem jen pro svoji ženu a dceru. Po krachu manželství už jsem neviděl žádnou budoucnost. Chtěl jsem se životem skoncovat.“
Kdyby Palmiro Masciarelli, šéf jeho současné stáje Acqua & Sapone, neposlal před týdnem svého synovce Mimma prohledat milánský byt nezvěstného Vandenbroucka, byl by dnes mrtvý.
„Měl přeřezané zápěstí a vzal si prášky na spaní,“ líčil Masciarelli. Tuhá bitva o cyklistův život pak byla na jednotce intenzivní péče vítězná.
Masciarelli obviňuje Vandenbrouckovu manželku Sarah, že je za vše odpovědná: „Je to totiž žena bez srdce, která opustila svého psychicky zlomeného muže.“ Ona sama naopak pro list Gazzetta dello Sport řekla: „Sedm let s Frankem byly peklo.
Od loňska hledal pravidelně únik v amfetaminu a kokainu. Bral si silné prášky na spaní a trpěl halucinacemi. Byl surový, agresivní a sprostý.“
S dcerou Margaux („Viděla věci, které pětileté děvčátko nikdy nemá vidět.“) utekla Sarah k rodičům. „Frank hrozil, že mě zabije.“
Před pěti lety ji opilý Vandenbrouck vyhodil z auta. A po rodinné hádce střílel doma do vzduchu.
A už v roce 2002 u něj našli policisté v autě i v bytě zakázané dopingové prostředky včetně clenbuterolu, který zvětšuje svaly. Tehdy se hájil, že ho měl pro svého labradora! Odsoudili ho ke dvěma stům hodin veřejně prospěšných prací.
Později byl pro slabou výkonnost propuštěn z týmu Fassa Bortolo a za porušení životosprávy i ze stáje unibet.com. Doping jako by mu zatemnil mozek. Loni v srpnu jej přistihli v Itálii, jak startuje inkognito v bezvýznamných amatérských závodech.
Vymyslel si tehdy pro sebe jméno Francesco del Ponte a do falešné licence nalepil fotografii mistra světa Toma Boonena.
Letos v únoru vydal autobiografii. Při propagaci knihy údajně řekl: „Každý bral doping, já taky. Ale to nijak nezmenšuje hodnotu mých vítězství.“ Později vše popřel a naopak si stěžoval: „Riis se přiznal, že dopoval, a nic se mu nestane. Mne pronásledovala belgická justice sedm let a ztratil jsem rodinu, přestože jsem se provinil mnohem méně.“
Od roku 2004 nevyhrál závod, v únoru mu operovali koleno. Už ani nechtěl dál bojovat. Z nemocnice ale nyní slibuje: „Dokud je život, je naděje. Chci zase závodit. A ukázat své ženě na kole muže, kterého si kdysi vzala.“
 Frank Vandenbrouck |
