"Bylo hodně nervózní a kvůli nervozitě se pády stávají. Každý chce totiž být vepředu," popisoval Marcel Kittel, nejlepší v závěrečném spurtu a první držitel žlutého dresu sté Tour. "Ten pád se stal napravo ode mě, naštěstí jsem se mu vyhnul."
Za karambolem, který se naštěstí pro některé velké favority odehrál v tříkilometrové ochranné zóně, stál překvapivý viník - autobus týmu Orica.
Jeho řidič projížděl cílovou rovinkou, aby byl za ní připraven pro své závodníky, pod cílovou bránou zpomalil, zkontroloval si její výšku a... skříp. Střecha bílého korábu se zasekla o železnou konstrukci. Ta se otřásla, odpadl z ní kus trubky a z autobusu unikal dírou ve střeše vzduch. Řidič se chytil za hlavu, nemohl ani tam, ani zpět.
Jean-François Pescheux, technický ředitel Tour, hned začal vymýšlet náhradní řešení. "Uděláme dojezd tři kilometry před cílem," rozhodl a přes rádiový kanál závodu nahlásil změnu. Místo však nebylo nijak bezpečné, do úzké zatáčky by závodníci najížděli sedmdesátkou. "Ale byli jsme připravení, máme čipy, šlo by to," říkal Pescheux.
ZMATKY V CÍLI. Cílovou rovinku chvíli před příjezdem pelotonu zablokoval týmový autobus stáje Orica-GreenEdge, který se zachytil o cílovou bránu a nemohl odjet.
Závodníci se blížili, už jim zbývaly snad jen čtyři kilometry do původního cíle, když se podařilo autobus vyprostit, vyfoukli mu přední kola a mohl vycouvat mimo. A do vysílaček závodníků zase putovala nová zpráva, že vše se vrací k původnímu scénáři, spurtu na nábřeží v Bastii. "Náš sportovní ředitel řval do vysílaček, ale pořádně jsem mu nerozuměl, všude jsou vrtulníky, lidé, i peloton dělá hluk," popisoval Kittel.
Do pelotonu v tu chvíli udeřil blesk, závodníci se začali tlačit na špici a došlo k hromadnému pádu. Jeho následky pocítil mistr světa Gilbert, Němec Klöden.
"Akceptovali jsme to, že jsou nějaké problémy a že se bude spurtovat o tři kilometry dřív. Až potud v pohodě," komentoval Marc Madiot, šéf týmu FdJ. Ještě v klidu, do další věty už se však opřel a jeho tón vygradoval až do řevu. Jeho hněv směřoval k organizačnímu týmu Tour. "Když zase změnili názor, v ten moment začali cyklisté bláznit. A proto přišly pády. Předseda jury, kterého ani neznám, nějaký Španěl, by měl nést následky. Ať jede hned domů!"
U autobusu Omegy už v tu chvíli stála sanitka a lékaři řešili nejvážnější zranění - klíční kost Tonyho Martina. Německého mistra světa v časovce vynesli na nosítkách ven a převezli do nejbližší nemocnice. Do druhé etapy už motor týmu Omega nejspíš nenastoupí.
To Chris Froome, hlavní favorit závodu, se zdál v pohodě, když se na trenažeru před týmovým autobusem vyjížděl, zatímco jeho hlavní soupeř Alberto Contador měl větší trápení.
"Ca va, jde to," říkal už převlečený do civilu, cílovou páskou však projížděl s bolestivou grimasou a potrhaným dresem. Navíc si neustále kontroloval zápěstí, jako by největší problém nastal právě tam. A pak na Twitteru napsal: "Myslíme si, že nic zlomeného nemám. Teď spousta ledu a odpočinek. Francouzský asfalt je velmi tvrdý!"
