V pátek bude v Olomouci zahájen 56. ročník. Na start 1556 kilometrů dlouhého soutěžení o devíti etapách se vydá 16 družstev, z nichž hned polovina patří do špičkové první divize. Mezi hvězdami je obhájce titulu Ondřej Sosenka.
Loni mu vítězství přiřkla až dopingová komise. Ta původního vítěze, Poláka Piotra Przydziala ze Sosenkovy stáje CCC Polsat, diskvalifikovala, a tak se z celkové výhry mohl radovat český
závodník.
Przydzial svým užitím erytropoietinu (EPO) pošramotil pověst závodu, jenž se musel loni vypořádat i s pádem helikoptéry nedaleko Varšavy. Vrtulník spadl jen sto metrů od pelotonu.
Další čeští cyklisté skončili za druhou desítkou výsledkové listiny, stříbro bral Španěl Aitor Garmendia a bronz připadl Piotru Chmielewskému z Polska. Družstvům kralovala stáj Mroz před CCC Polsat a Coastem. Tomu na poslední chvíli federace UCI start kvůli finančním potížím zakázala.
Nejlepším sprinterem byl Polák Jacek Mickiewicz, vrchařskou soutěž ovládl všestranný Jürgen van de Walle z Belgie.
Nejúspěšnějšími závodníky historie Závodu míru je trojice Ryszard Szurkowski (Polsko), Steffen Wesemann a Uwe Ampler (oba Německo) se čtyřmi triumfy. Wasemann se pokusí získat rekordní páté vítězství.
Jméno Ampler se v záznamech objevuje dokonce pětkrát; v roce 1963 totiž získal žlutý trikot i Uweho otec Klaus. Takřka nepřekonatelným etapovým králem je s 38 výhrami další Němec, legendární "raketový" sprinter Olaf Ludwig.
Česko a Československo se mohou chlubit sedmi celkovými vítězi. V roce 1949 si s rekordním náskokem 11:55 minuty dojel pro výhru Jan Veselý, který v letech 1952 a 1955 přidal i dvě stříbrné medaile. Prvně bude závod sledovat z cyklistického nebe.
Rok 1964 přinesl radost Janu Smolíkovi a o osm let později i Vlastimilu Moravcovi - o pouhé dvě vteřiny před druhým Rusem Něljubinem.
V novodobé éře vyhráli Ján Svorada (1990), Jaroslav Bílek (1993), Pavel Padrnos (1995) a Sosenka.
Historie slavného amatérského závodu se začala psát 1. května 1948, kdy úvodní etapu v Lodži vyhrál Veselý, jenž letos v únoru zemřel. Myšlenka uspořádat mezinárodní klání vzešla od novinářů Rudého práva a polského Glosu Ludu jako výraz obnovy válkou zničené Evropy.
První ročník se jel dvěma směry: na trati Varšava-Praha zvítězil Jugoslávec Augustin Prosenik, do polské metropole si pro prvenství dojel jeho krajan Alexander Zorič.
Název Závod míru nese květnové cyklistické klání od roku 1950 - Mezinárodní cyklistická unie jej oficiálně uznala 27. listopadu 1953. O rok dříve se k pořadatelským zemím zařadila tehdejší NDR a vznikl tradiční trojúhelník Praha-Berlín-Varšava.
V padesátých letech ovlivnila osud soutěže politika. Závod míru se přetřásal na schůzích ÚV KSČ a tehdejší špičky Zápotocký, Bacílek či Kopecký burcovaly jezdce k co nejlepším výkonům.
Socialistická "výkladní skříň" však několikrát zklamala. V roce 1969 se čs. tým nedostavil do Polska na start, aby tak protestoval proti okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy.
Další ranou byl rok 1986. Tehdy si Sovětský svaz vymohl prodloužení závodu až na své území: pár dní před zahájením se ale udála černobylská tragédie. Západní celky odřekly účast, těm
východním Moskva podobný krok tvrdě zakázala. Start byl pro "politicko-společenskou úroveň závodu zcela neodkladný". V radioaktivitou zamořeném Kyjevě vyhrál čs. jezdec Jozef Regec.
Po roce 1989 a politických změnách v komunistické Evropě se¨Závod míru dostal do úzkých. V roce 1990 byl konán výhradně na území Polska a ČSFR, o rok později se sice Němci do hry vrátili, ale organizačně se příliš nevyznamenali - před 46. ročníkem pořadatelská krize vyvrcholila odstoupením Polska a Německa.
Závod balancoval na hraně existenční propasti. Již dlouho se ozývaly hlasy požadující jeho zrušení kvůli dřívějšímu propagandistickému podtextu, nicméně ČR se ujala jeho záchrany.
Obrovskou zásluhu na vzkříšení závodu má jeho ředitel Pavel Doležel.
V posledních letech se závodu podařilo vtisknout novou tvář, přibyly profesionální stáje a letos se již podruhé za sebou pojede v druhé kategorii kalendáře cyklistické unie. "Je to pro nás závod sezony," netají sportovní ředitel nejlepší české profistáje eD´System-ZVVZ Jiří Ženíšek.
