Dva závody, dvě umístění v Top 10. Takže spokojenost?
Určitě. Jarní závody jsou většinou nabité, dosáhnout při nich na dobré výsledky bývá složitější než ke konci sezony. Každý se těší, až konečně sezona začne. A rozhodně je lepší vstoupit do ní zdravý než být týden nemocný a na antibiotikách, jako se mi to stalo loni.
I vy už jste byl natěšený?
Byl. Chtěl jsem si porovnat s ostatními, jak na tom jsem a na čem je třeba případně zapracovat.
Poprvé za kariéru jste vstoupil do sezony na etapách Kolem Ománu. Překvapily vás?
Nečekal jsem, že budou až tolik hornaté, pořád nahoru dolů. Řekl bych, že je to ten nejlepší možný závod na rozjetí, jaký jsem kdy jel. Je tam teplo, atmosféra příjemná, hotel dobrý a přejezdy jsou jen dva trochu delší.
Po 8. místě v Ománu jste skončil o víkendu pátý na italské klasice Strade Bianche. Cítíte, že forma jde postupně nahoru?
Měla by se pořád zvedat. Neděláme žádnou rychlokvašku na krátkou dobu. Doufám, že ani ta současná forma není ještě konečná. Když jsem v minulosti byl šestý na Strade Bianche, stál jsem potom na pódiu na Tirrenu. Ale letos mám na jaře za cíl klasiky, ty pojedu na sebe. Při Tirrenu budu k ruce Albertovi.
Nemyslíte tu na vlastní umístění? Nebo s Contadorem zkusíte vydržet až do konce v kopcích jako loni na Tour?
Měl bych být určitě jedním z posledních, kdo s ním bude zůstávat. Cílem týmu je, aby Alberto vyhrál Tirreno. My mu k tomu vytvoříme co nejlepší podmínky. Na sebe nepojedu. Je možné, že se v popředí pořadí objevím, ale hlavně jde o to, abychom uspěli jako tým.
Co říkáte profilu Tirrena?
Důležité budou víkendové dny v horách a pak časovky: týmová na úvod a závěrečná v 7. etapě. Ty další etapy vypadají přece jen jednodušeji než před rokem.
Měl startovat Chris Froome, jenže kvůli zranění zad se stáhl. Chtěli jste se poměřit i s ním?
Mohlo to být zajímavé srovnání, ale i tak je tu spousta kvalitních lidí, mnohem víc než na závodě Paříž–Nice. Pojedou Porte, Quintana, Kwiatkowski, Scarponi, Uran, Evans, Mollema i další.
Na podzim se stal majitelem vaší stáje Oleg Tinkoff, který ji koupil od Bjarna Riiseho. Co se tím pro závodníka změnilo?
Nic zásadního, kromě toho, že jméno týmu už není Saxo-Tinkoff, ale Tinkoff-Saxo. Kancelář máme dál v Kodani, tým je dál řízený z Dánska, štáb zůstal stejný. Snad jen, že Bjarne coby manažer má teď na nás víc času a bývá častěji na závodech i soustředěních.
