Pořád vás láká těch 189 schodů?
Bohužel ano, nezkrátili je. Ale závod je právě o těch schodech a tím je v Evropě jedinečný.
Jaká je forma malého velkého muže?
Cítím se velmi silný! Na jaře jsem si nalomil tři žebra a doktor mi naordinoval tříměsíční pauzu. (Do rozhovoru se zapojuje Laurence: "Jo, ale pět dnů nato už Miguel zase seděl na kole.") Tři týdny jsem nezávodil, ale už je vše v pořádku. Letos jsem vyhrál šest mezinárodních závodů a pořád chci být nejlepší.
Je nejvyšší metou letošní mistrovství světa na Novém Zélandě?
Ne, na šampionát nepojedu. Vím, že jsou jezdci, kteří mají mnohem lepší formu než já. A pokud nemohu zvítězit nebo aspoň stát na stupních vítězů, tak mě mistrovství neláká.
Proč se vaše jméno neobjevuje ve výsledcích světového poháru?
Jel jsem jenom úvodní závod na ostrově Curacao v Karibiku. Tento seriál není pro mého sponzora prioritou. A navíc: objet ho celý by bylo finančně příliš náročné.
Smlouvu s týmem Maxxis-MSC máte do roku 2008. S jakými ambicemi míříte na olympiádu v Pekingu?
Já tam vůbec nemířím! Letos chci se závoděním skončit. Pokud ne letos, tak určitě příští rok. (Laurence opět dodává: "To říká už pět let, takže to berte s rezervou.") Profesionální cyklistikou se živím dvanáctou sezonu a už jsem opravdu unavený. To neustálé trénování a cestování už mě nebaví.
A co hodláte dělat?
Nejdříve se chci přestěhovat do Burgundska za rodinou. Pak bych chtěl předávat zkušenosti jako trenér MTB týmu. Nebo, a to by mě lákalo nejvíc, rád bych pracoval pro společnost pořádající Tour de France.
Vy sám jste se v roce 2002 Tour zúčastnil. To byl hodně silný zážitek?
Určitě, bylo to úchvatné, hlavně diváci. Ta atmosféra podél trati byla nepopsatelná.
Proč vás to z terénu lákalo na silnici?
Horské kolo mám raději, ale vyhrál jsem na něm už skoro vše, co se dalo. Můj otec vyhrál v roce 1978 puntíkatý trikot pro nejlepšího vrchaře Tour, a tak jsem ho chtěl zkusit napodobit. Při své první účasti jsem skončil na 44. místě, ale spousta lidí mi říkala, že pokud vydržím, mám velkou šanci. Nevydržel jsem. Hlavně kvůli tomu, že pět jezdců naší stáje Phonak mělo pozitivní dopingový nález. To mi celou silniční cyklistiku znechutilo a vrátil jsem se k bikům.
Kde se snáze vyhrává?
Pokud jde o peníze, tak bezpochyby na silnici. Už jenom angažmá je finanční jistota. Co se týče vítězství v závodě, tak jednodušší je to na horském kole.
