Adam Ťoupalík

Adam Ťoupalík | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Světové stříbro obhajovat nebude. Ťoupalík má problémy se zády

  • 1
Ze světových šampionátů už má bronzovou i stříbrnou medaili, jen na tu zlatou stále čeká. Tak moc chtěl být cyklokrosovým mistrem světa. Letos ale Adam Ťoupalík o duhový trikot v lucemburském Bielesu bojovat nebude, trápí ho problémy se zády.

Už před čtyřmi roky si na juniorském mistrovství světa dojel pro první velkou medaili. Byla z bronzu a už tehdy Ťoupalík prohlašoval, že jednou by rád oblékl duhový dres pro mistra světa.

Loni k němu měl v belgickém Heusden-Zolderu neuvěřitelně blízko.

Vždyť si sám chvíli myslel, že ho vlastně získal.

Vzpomínáte?

Tehdy se Ťoupalík v blátivém závodě od začátku držel na konci první skupiny favoritů. S přibývajícími koly se ale sunul kupředu, až v čele zůstal jen se dvěma Belgičany – Eli Iserbytem a Quintenem Hermansem.

Ani oni však na jeho závěrečný úprk nestačili. Do cílové rovinky tak český cyklokrosař vjížděl s náskokem dvou desítek metrů. Zvedl ruce nad hlavu, myslel si, že je mistrem světa.

Jenže do cíle ještě jedno kolo zbývalo. „Nejdřív jsem tomu nechtěl uvěřit,“ svěřoval se pak se slzami v očích.

Než se dvacetiletý jezdec stáje Beobank – Corendon vzpamatoval, prosvištěli kolem něj oba Belgičané i Ital Bertolini. Tehdy ale Ťoupalík ukázal, jakým je bojovníkem. Znovu se dotáhl do vedoucí skupiny, ba co víc. On znovu útočil!

Snažil se všem dokázat, že to je právě on, kdo si duhový trikot pro mistra světa nejvíc zaslouží. A možná tehdy 31. ledna 2016 byl opravdu nejsilnější. Jenže zbytečně vynaložené síly v předposledním kole a stahování manka v tom posledním ho v závěrečných metrech stály zlatou medaili.

„Jsem blbec, nic víc, nic míň,“ říkal po závodě.

Hlavu si od cyklistiky vyčistil na lyžích a pak se vrhl do přípravy na letní silniční sezonu. I v té se mu dařilo, získal třeba stříbro na republikovém šampionátu do 23 let, když nestačil jen na Michala Schlegela. V závodě Kolem Alsaska pak dojel celkově sedmý.

I kvůli náročnému silničnímu programu se ale na začátku cyklokrosové sezony necítil ve své kůži, byl unavený. To se projevilo třeba na evropském šampionátu, který nedojel. „Dostával jsem se do situace, kdy jsem nebyl schopný hákovat ostatní soupeře, bylo to trápení,“ povídal.

A tak si na pár dnů od kola odpočinul. Na konci prosince už na něm ale zase létal. Vrátil se do belgického Zolderu, kde ve Světovém poháru dojel třetí. Forma přicházela v pravou chvíli.

Jenže pak přišel republikový šampionát v Hlinsku, kde od začátku ztrácel a závod nakonec nedokončil. „Špatně se mi dýchalo,“ přiznal.

V posledním testu před světovým šampionátem pak v Hoogerheide nepříjemně spadl a ze závodu odstoupil po prvním kole. Okamžitý rentgen ukázal lehce ohnutý obratel.

Přesto Ťoupalík do lucemburského Bielesu odcestoval.

„Ale nevypadá bůh ví jak, určitě není v pohodě. Chodí na fyzioterapie, teprve uvidíme, jestli bude schopný se v neděli postavit k závodu,“ povídal ještě ve čtvrtek po příjezdu reprezentace na místo trenér Petr Dlask.

V pátek už bylo jasno.

Ťoupalík na startu nebude.

„Je to pro nás velká ztráta. Další vyšetření ukázalo vlásečnicovou prasklinu obratle. Během týdne se Adam zkoušel dát zdravotně do pořádku, ale nepovedlo se. Tím jsme přišli o jedno medailové želízko,“ posteskl si Dlask pro server cyklokros.cz.