Rychlá, nevyzpytatelná a dlouho nečitelná byla tato čtvrtá etapa Gira, vinoucí se po kopcích kolem Ligurského pobřeží a v malebném kraji vesnic Cinque Terre, zapsaných na seznamu UNESCO. Nahoru dolů, nahoru dolů zvedal se neustále její profil, přestože na trase oficiálně čněly „jen“ tři vrchařské prémie 3. kategorie.
„Dnes je důležité jet inteligentně,“ říkal už na startu Fabio Aru z Astany.
Což jeho tým dokázal ve velkém stylu.
Davide Formolo v barvách týmu Cannondale-Garmin, poslední pozůstalý z původního úniku dne, si na konci s 22vteřinovou převahou dojel pro životní úspěch.
Také Roman Kreuziger dlouho šlapal v početném 28členném úniku, který si vypracoval více než devítiminutovou převahu. „Upřímně mě překvapilo, že nás nechali odskočit o tolik. Nevěřil jsem tomu,“ říkal pro svůj web. Ale jak se později ukázalo, pro lídry jiných týmů byl v úniku příliš velkou hrozbou. Právě Astana měla lví podíl na likvidaci náskoku jeho skupiny.
Kreuziger se poté udržel v popředí a srdnatě bojoval i ve 12členné finální skupině, která vznikla při posledním stoupání dne coby mix z nejsilnějších uprchlíků a nejlepších mužů z pelotonu. V ní pospolu uháněli vstříc cíli Alberto Contador, Fabio Aru a Richie Porte, ale také Roman Kreuziger, Simon Clarke a Estéban Cháves z úniku.
„Snažili jsme s Albertem dál jet naplno. Chyběl tam Uran a tak jsme i v závěrečném sjezdu do toho dali všechno, protože každá vteřinka se počítá,“ říkal český cyklista stáje Tinkoff-Saxo.
V další skupince se za nimi marně hnali Rigoberto Uran, Jürgen van den Broeck a s nimi rovněž Leopold König. Ti přijeli do cíle s odstupem 1:04 minuty, Königa klasifikovali v etapě na 23. místě, přesto znovu ukázal, že jeho návrat formy na závodě Kolem Trentina nebyl náhodný.
„Dnes Giro opravdu začalo,“ řekl Richie Porte.
„Tak tvrdý začátek Grand Tour nepamatuju,“ prohlásil Roman Kreuziger.
Celkově vede Clarke z Oriky o čtyři vteřiny před týmovým kolegou Chávesem a o sedmnáct před Kreuzigerem a Contadorem. Pátý už je Aru, desátý Porte, čtrnáctý Uran, osmnáctý König (ztráta 1:19).
Pro Uranův tým Etixx to vůbec nebyl dobrý den. Gianni Meersmann, potlučený z pádu v pondělním sjezdu, byl už v prvním stoupání odpárán z pelotonu a později odstoupil. Stáj Etixx tak pokračuje jen v sedmi cyklistech, coby nejvíce oslabená z favorizovaných týmů.
Selhali i oba lídři stáje Movistar na celkové pořadí, Ion Izagirre ztratil 4:22 minuty a Beňat Intxausti dokonce 9:21 minuty.
Více než pětiminutové manko nabral ve 4. etapě Ryder Hesjedal, šampion ročníku 2012. O celých 17 minut zaostal Ilnur Zakarin z Kaťuše, senzační vítěz závodu Kolem Romandie, kde porazil i Chrise Frooma. A ještě o další tři minuty později dorazil do cíle dosavadní lídr závodu Michael Matthews z Oriky.
Kreuziger patřil k nejsilnějším mužům dne
Od prvních kilometrů se v úterý děly na trati věci pozoruhodné a nečekané.
Brzy po startu se zformovala skupina 16 uprchlíků, včetně Clarka z Oriky, druhého muže celkové klasifikace. Za nimi se posléze vydalo dalších 12 mužů a mezi nimi rovněž vrchaři, kteří mohou pomýšlet na Top 10 celkové klasifikace: Kreuziger, Cháves či Atapuma. S nimi zde byli rovněž dva cyklisté týmu Sky Sivcov a Puccio.
Když do cíle chybělo 81 kilometrů, obě tyto skupiny se sjely, na čemž měl velký podíl právě Roman Kreuziger, neúnavně šlapající na těžký převod na špici druhé skupiny. Vpředu tak nyní zápolilo 28 cyklistů a při stoupání na Passo del Bracco měli k dobru devět a půl minuty.
Kreuziger opakovaně pracoval v čele. „Vypadá moc hezky, jak na kole šlape,“ chválil ho bývalý mistr republiky Petr Benčík u komentátorského mikrofonu českého Eurosportu. „Z Romana čiší na kole pohoda, navzdory té jeho těžké situaci v kariéře, kdy neví, co se bude dít sál. Klobouk dolů. Je stoprocentní a je připravený, to je neuvěřitelné.“
Čelo pelotonu sice opět jednou ovládl tým Tinkoff-Saxo, ale jak podotkl Benčík, mohlo jít tentokrát v jeho podání i o tempo falešné, které umožnilo uprchlíkům včetně Kreuzigera udržet si po dlouhou dobu vysoký náskok okolo osmi minut. Vzápětí se tedy do akce zapojil též tým Etixx, který neměl v úniku nikoho, a vyslal na špici pelotonu Petra Vakoče, aby tahal tempo.
Před osmikilometrovým stoupáním na vrchařskou prémii Passo del Termine (55 km před cílem) se vedoucí skupina opět rozdělila. Vpředu pokračovalo šest cyklistů, o půl minuty za nimi Kreuziger, Cháves i další vrchaři. Za průsmykem se znovu sjeli, někteří z uprchlíků však už ztráceli kontakt, například zcela vyčerpaný Franco Pellizotti.
Ale také v pelotonu nezůstával kámen na kameni. Během výšlapu na Termine beznadějně odpadal růžový Michael Matthews, tempa se ujala Astana a najednou nejen že peloton letěl vpřed, zároveň se smrskl na pouhých 20 cyklistů: z nich bylo pět z Astany (Aru, Kangert a spol.), tři ze Sky (Porte, König, Nieve), dva z Tinkoff-Saxo (Contador, Rogers) a z Etixxu jen osamocený Uran.
Třicet kilometrů před cílem měla stále vedoucí skupina s Kreuzigerem pětiminutový náskok. Jenže tlak Astany byl drtivý, k jejímu pětičlennému komandu se od uprchlíků stáhl navíc Zeits a navýšil tím údernou sílu blankytně modrého týmu. Z pohledu celého Gira si Astana nemohla dovolit, aby Kreuziger nebo Cháves dojeli do cíle s výraznějším náskokem.
„Můj tým odvedl fantastickou práci,“ vyzdvihl Fabio Aru, lídr Astany. „Zařídili jsme, že tato etapa byla pro všechny mimořádně obtížná.“
Čtrnáct kilometrů před cílem, při prvním průjezdu městem La Spezia a před tříkilometrovým stoupáním na vrchol Biassa, měli uprchlíci navrch už jen 1:40 minuty a ani příliš nespolupracovali. Z přední skupinky zaútočil pozdější vítěz Formolo, za ním vyrazili Visconti z Movistaru a Moinard z BMC.
Tempu Astany v stíhacím „minipelotonu“ mezitím nestačil ani Mick Rogers z Tinkoffu, před rokem vítěz etapy na Monte Zoncolan. Zaostával rovněž Mikel Nieve z týmu Sky.
Když se pak prořídlé hlavní pole přiblížilo na dohled k uprchlíkům, vyrazili z něj Aru a Contador, které následoval Porte. Dostihli všechny zbylé uprchlíky s výjimkou Formola. Pokračovali v nastoupeném tempu, způsobili další selekci, a tak při závěrečném sjezdu do La Spezie zůstalo vpředu pouze dvanáct mužů.
Potom už to byla velká hra mocných, ujíždějících za osamoceným a vítězným Formolem. Jako druhý projel cílem Simon Clarke a zvedal ruce nad hlavu v domnění, že vyhrál etapu, než se dozvěděl, že ještě před nimi zůstal vpředu Formolo.
Růžový dres se stal pro Australana velmi sladkou „cenou útěchy“. Tým Orica si ho předává z těla na tělo od prvního dne Gira. Prozatím maglia rosa doputoval od Gerranse přes Matthewse ke Clarkovi - a ve středu by si jej klidně mohl vzít pro změnu Cháves.
Spokojen byl ovšem také tým Tinkoff-Saxo.
„Roman Kreuziger odjel skvělou etapu, byl to dnes náš klíčový muž,“ ocenil Alberto Contador. „Fakt, že jsme ho měli na čele, byl pro tým důležitý, v závěru mi mohl i pomoci. Ale všichni jsme prožili na trati nesmírně těžký den.“
Co s nimi asi provede ve středu, v Apeninách, při prvním horském dojezdu Gira do Abetone?
Cyklistický etapový závod Giro d’Italia - 4. etapaChiavari - La Spezia (150 km) 1. Formolo (It./Cannondale) 3:47:59, 2. Clarke (Austr./Orica), 3. Monsalve (Venez./Southeast), 4. Visconti (It./Movistar), 5. Chaves (Kol./Orica), 6. Aru (It./Astana), 7. Moinard (Fr./BMC), 8. Cataldo (It./Astana), 9. Contador (Šp./Tinkoff-Saxo), 10. Porte (Austr./Sky), ...13. Kreuziger (ČR/Tinkoff-Saxo) všichni -22, 23. König (ČR/Sky) -1:04, 91. Vakoč (ČR/Etixx-Quick-Step) -20:00. Průběžné pořadí: 1. Clarke 11:54:48, 2. Chaves -10, 3. Kreuziger, 4. Contador oba -17, 5. Aru, 6. Cataldo oba -23, 7. Visconti -29, 8. Moinard, 9. Formolo oba -31, 10. Porte -37, ...18. König -1:19, 156. Vakoč -45:07. |
