Jak se vám v něm při pátečním sprintu závodilo?
Bylo mi ctí, že jsem měla šanci vyzkoušet si ho. Nikdy jsem si nepředstavovala, že tu šanci dostanu.
Vyzkoušet si ho? Ale to nebyla jen jedna zkouška. V neděli ho oblečete podruhé.
A to je mi ještě větší ctí.
Máte aspoň malinkatou myšlenku, že byste o něj mohla bojovat až do konce sezony?
Já jsem realista. Každý by si to samozřejmě přál, stejně jako chce každý sportovec vyhrát olympijskou medaili. Ale já vím, na co mám. Nepřipadá mi reálné, abych to žluté číslo delší dobu udržela, natož pak do konce sezony. Stačí se párkrát netrefit a už jste úplně jinde.
V pátečním cíli sprintu jste měla ve tváři opět ten vyčerpaný a zároveň nevěřícný výraz. Jako byste chtěla říci: To není možné, já zase vedu?
Jo, přesně tak to bylo. Já tomu vždycky nevěřím. Přijde mi absurdní, že mi to tak vychází. Patřím mezi lidi, kteří si moc nevěří. A pak si stoupnu na start a jakmile začnu závodít, přijde mi, jako bych to nebyla já.
Tím máte na mysli, že namísto té Soukalové, která střílí v tréninku stojku klidně i za čtyři, najednou závodí žena, která na střelnici neustále pozitivně překvapuje? Že v závodě jste na trati jiný člověk?
No... možná nějaký funkčně lepší člověk.
V těle, nebo přímo v hlavě se přehodí výhybka?
Tak nějak to vnímám. I když závod od závodu je to jiné. Když se mi běží blbě, uklidňuju se: Stejně jsem si říkala, že se mi poběží blbě. Ale když se mi běží dobře, tak se divím: To jsem snad nemohla jet já, to nechápu.
Letos zatím prokazujete nebývalou psychickou sílu.
Prostě si při závodech říkám, že teď už nemám na výběr. V tréninku až takovou koncentraci nikdy nemám. Tam když uděláte na střelnici chybu, zamrzí vás, ale se závodem se to nedá srovnat. Při něm se nabádám: Teď musíš přemýšlet o tom, abys všechno udělala správně. Koncentrace je najednou mnohem vyšší.
Zocelila vaši hlavu víc minulá sezona, nebo posledních pět měsíců s mužským týmem?
Nevím. Snažila jsem se za loňskou sezonou udělat tlustou čáru. Tohle je prostě jiná zima. Řekla jsem si: Půjdu do toho jakoby se předtím nic nestalo a zkusím si ty závody užívat.
Ta zima je zvláštní, olympijská. Ve Světových pohárech jste už zvítězila vy sama, smíšená štafeta, rychlobruslařka Sáblíková a nyní i lyžař Bauer. Těšíte se, že celá olympijská výprava bude nabuzená na velké věci - a že to zdaleka nebude jen na vás?
Je to hrozně příjemný pocit, když člověk vidí, že jsme malinkatá zemička a máme přitom tak šikovné reprezentanty. Při závodě Lukáše Bauera jsem teď v jídelně tak strašně fandila, až si ostatní národnosti musely myslet, že jsem blázen. Já totiž nahlas na celou jídelnu křičela: Pojď! Pojď! Jooo!
Čeká vás stíhací závod, vyběhnete do něj ze 6. místa. Půjde o závod kontaktní, takže to bude zase úplně jiné, že?
Těším se na start, ale moc od toho neočekávám. Vím, jaké mají být povětrnostní podmínky. Bude to mazec.
Další větrná loterie?
Jo. To pak není jen o vašem umu, ale spíš o tom, kdo má na střelnici štěstí. Je to potom trochu nefér.
Ale s větrem se zatím letos potýkáte víc než dobře.
Spíš si myslím, že jsem měla zatím víc štěstí než rozumu.
Při pohledu do startovní listiny máte už strategii na první kolo?
Přede mnou jsou relativně hodně dobré běžkyně, Darja Domračevová s Torou Bergerovou. Když na tom budu dobře fyzicky, určitě bych se jich ráda držela. Ale při závodě to chce hrozně rychlé rozhodování podle aktuálního stavu těla.
Po čtvrtečním vítězství vás nohy dost bolely. Jaké to bylo po sprintu?
Ten se mi běžel ze všech tří dosavadních závodů nejlíp, ani jsem v posledním kole moc nevykysla. Měla z něj zatím nejlepší pocit.
Ve Světovém poháru máte náskok 17 bodů na druhou Domračevovou. Žluté číslo byste si mohla "přenést" i do Hochfilzenu, na další pohárovou štaci, ne?
Ale to je pořád jenom začátek. Teď většina lidí závodí rovnou z přípravy a je otázkou, jak kdo na první závody naladil. Stávalo se, že kdo jezdil dobře na začátku sezony, tomu to pak po Vánocích tolik nešlo. Toho se zatím trochu bojím. Ale snad to bude dobré.
