Odpovídal tomu i úsměv na tváři často spíše pesimistické a velmi sebekritické Davidové.
„Tentokrát jsem vážně spokojená,“ svěřovala se. „Nejde ani tak o výsledek, jako o to, že jsem se na trati cítila zase o kousek líp a dokázala jsem bojovat. Za to jsem moc ráda.“
Za cílem ji objala Jessica Jislová, druhá nejlepší z Češek, která také ve stíhačce vyskočila pořadím, v jejím případě ze 40. na 29. místo.
„Za kolik jsi střílela?“ ptala se Jislová.
„Za dvě.“
„Ty jo, já taky.“
Ne vždy je dvojka na střeleckém účtu důvodem k jásání, tentokrát však měla svoji cenu. „Dnes se celkově střílelo docela špatně, takže dvojka je z tohoto pohledu relativně v pohodě, jedna z lepších bilancí. Asi i díky tomu se mi povedlo posunout takhle dopředu,“ říkala Davidová.
Ovšem nejen proto. Tentokrát u ní platila rovnice vydařený běh + dobrá střelba + výborné lyže = úspěch.
„Opravdu bych chtěla pochválit kluky za dnešní lyže, s takovými se závodí skvěle,“ vyzdvihla a Jislová přitakala: „Byly fakt super. Věděla jsem, že z kopce na nich ostatním budu stačit a že si i víc odpočinu než ony. Což vám na téhle trati, kde se moc odpočívat nedá, strašně pomáhá.“
Markéta Davidová vyrážela na trať stíhačky z 20. místa po sprinterské části tohoto dvojboje. Při úvodní ležce nezasáhla poslední terč a sestoupila na 22. místo, přesto neznervózněla.
„Viděla jsem, že jsem se zase tolik pořadím nepropadla. A věděla jsem, že závod je dlouhý,“ komentovala.
Potom už jen stoupala vzhůru.
Čistá druhá ležka a 12. místo.
Čistá první stojka a 7. místo.
Jedna chyba na poslední stojce a 6. místo.
V posledním kole závodu ještě stahovala ztrátu na Hannu Öbergovou, pátou ženu sprintu. „Jenže ta měla, chudák, v nohách pět koleček,“ litovala švédskou biatlonistku Davidová. „Spíš jsem byla ráda, že mě nedojely holky zezadu. Cítila jsem je v zádech a snažila jsem se tedy využít toho, že vidím Hannu před sebou a držet se jí.“
Povedlo se, ani dotírající Němka Denise Herrmannová, ani nikdo jiný už českou jedničku v posledním kole nepředstihl.
Devátý běžecký čas dne (navíc pouhých 11 sekund od třetí nejrychlejší Eckhoffové) potvrdil, že po minulém týdnu a östersundském „zpomalení“ se navrátila do Top 10 nejrychlejších pohárových běžkyň.
„Měla jsem i docela štěstí na lidi, se kterými jsem na trati jela. Už včera ve štafetě a dneska taky jsem se cítila fajn. Jen nesmím nic zakřiknout,“ hned svůj běžecký vzestup pro jistotu zaklepala na čelo. „Byla bych ráda, kdyby se mě dobrý běh držel i nadále.“
Byl to den mnohých výrazných skoků ve výsledkové listině, ať už nahoru nebo dolů. Švédka Elvira Öbergová si polepšila ze 17. na 3. místo, Norka Tandrevoldová dokonce z 53. na 15. místo a Francouzka Chevalierová - Bouchetová ze 60. na 22. místo.
Naopak ve sprintu druhá Francouzka Braisazová sestoupila o dvanáct příček níže, Norka Eckhoffová z šestého místa o deset a Italka Vittozziová po sedmi ranách mimo terče ze 7. až na 42. pozici.
Absolutním vrcholem závodu se pak stal strhující závěr posledního kola, v němž Marte Olsbuová-Röiselandová definitivně zlikvidovala náskok Bělorusky Solové, jejíž pozice se speciálně po úvodních čistých ležkách jevila naprosto neotřesitelnou.
„Já hlavně nepamatuju, že by někdo někdy vyhrál sprint o 50 vteřin jako Solová. To byla fakt síla,“ utrousila Davidová.
Trenér: Dnes se sešla spousta dobrých věcí
Jessica Jislová po vytěžení dalších 12 pohárových bodů mohla spokojeně konstatovat: „Jakmile mám body, jsem spokojená a čím víc jich je, tím líp. Teď si držím docela pěknou bodovou šňůru, tak se v ní pokusím pokračovat.“
Pravda, po úvodní ležce se dvěma chybami měla k optimismu daleko. „To jsem byla psychicky trošku sražená. Ale pak jsem si řekla: Máme super lyže, jede se mi dobře, zkusím s tím něco udělat.“
Od té chvíle se už na střelnici nemýlila ani jednou.
Trenér Egil Gjelland měl tudíž důvod pochválit své dvě nejlepší ženy: „Dnes se u nich sešla spousta dobrých věcí. Samozřejmě, je toho pořád dost, na čem musíme zapracovat. Ale jinak to byl od děvčat hezký biatlonový závod.“
Za třetím kolem Světového poháru tím učinily tečku. „Ostudu jsme tu neudělaly, i štafeta byla fajn,“ hodnotila Davidová. „Kdybychom v ní každá z nás dobíjela o jednu ránu méně, bylo by to ještě veselejší, ale nemáme se za co stydět.“
Karavana Světového poháru nyní nabere směr francouzské Annecy - Le Grand Bornard. Zatímco v mužské sestavě vystřídá běžecky se trápícího Vítězslava Horniga zkušenější Milan Žemlička, z hochfilzenské ženské šestky vypadne Tereza Vinklárková, která dokončila nedělní stíhací závod na 56. místě. S týmem naopak zůstane Tereza Voborníková.
„Vinklárkovou pošleme do IBU Cupu, ale ještě uvidíme, kolik závodů tam nakonec pojede,“ poukázal Gjelland. „Obě Terezy jsou hodně mladé a pohybovat se v této show bere spoustu energie, protože i tlak je ve Světovém poháru větší. Pak je velmi jednoduché dostat se do stavu velké únavy. Byl to první trimestr Vinklárkové ve Světovém poháru, zvládla ho celkem dobře, a v Annecy zkusíme pro změnu Voborníkovou, která teď měla naopak jeden týden volnější.“
V Le Grand Bornard už Davidová oslavovala 3. místo ve sprintu v prosinci 2019. Také tam na trati zažila dokonalou průtrž mračen, po které závodnice ždímaly naprosto vše.
„Možná se budeme koupat znovu,“ věštila. „Sice nemá pršet, ale předpovídají plus sedm stupňů, tak to bude zase na plavání ve sněhu.“