Tehdy k němu loučící se Francouz přišel, objal ho a reportérům řekl: „Je dobře, že glóbus má Johannes. Král je mrtev, ať žije král.“
O 11 měsíců později jsou objetí biatlonistů v rámci proticovidových opatření zakázána a Johannes Bö pod rouškou říká: „Chybí mi Martin Fourcade.“
Připomíná lovce, jenž ztratil šelmu, která ho uměla vybičovat k mimořádnému úsilí.
Ještě na startu sezony v Kontiolahti se smíchem odpověděl na otázku, jaké je závodit bez Fourcada: „Je to jako když strašák, který se schovává pod postelí, zmizí. Konečně můžu v klidu spát.“
Jenže věci se změnily.
Teď 27letý Nor naopak tvrdí: „Bylo pro mě snazší udržovat si velmi vysokou úroveň, když na mě takový velikán jako Martin Fourcade neustále tlačil.“
Jako by Böovu ruku znejistil na střelnici pocit, že se stal obráncem tvrze, kterou mnozí považují za nedobytnou. Že on jediný má nyní suverénně vládnout.
„Někdy si říkám, že si Johannes bez Martina Fourcada připadá jako sirotek,“ připustil jeho kouč Siegfried Mazet. „Najednou jej tíží vědomí, že na něj útočí lidé, se kterými by neměl prohrávat. Musíme tu situaci překonat.“
Bö také letos vede Světový pohár, byť „jen“ s náskokem 58 bodů před krajanem Lägreidem. Stále je skvělým běžcem. Ale střelecká jistota mu odešla. A na mistrovství světa, kde měl kralovat, je králem bez koruny, který se trápí.
Pátý ve sprintu, třetí ve stíhačce, pátý ve vytrvalostním závodě. Individuální titul žádný. „Nebyl jsem tu na úrovni zlatých medailistů,“ dokonce přiznal.
 |
Ano, podílel se na prvenství norské smíšené štafety, ale týmové triumfy Norů málokoho ohromí. Navíc ve čtvrtečním sprintu dvojic nezískal ani ten. Na střelnici celkem sedmkrát (!) minul a v cíli blahořečil parťačce Tiril Eckhoffové, že pro ně zachránila aspoň stříbro.
V minulosti těžil Johannes Bö ze své bezstarostnosti, hravosti, dravosti. Byl označován za playboye na lyžích, úplně jiný typ biatlonisty než perfekcionisté Fourcade nebo Ondřej Moravec. Ještě loni v létě pro norská média líčil: „Na tréninky jsem docela líný. Dost jich vynechávám, abych si vyčistil hlavu, užil si syna a abych žil také jiný život než jen biatlon.“
Merry Christmas from us♥️
Aby si vedl tréninkový deník? Proč? „Ještě bych měl špatný pocit, že jsem nenatrénoval tolik co ostatní.“
A přece, když ho v lednu sžíralo, že se na střelnici zhoršuje, přistoupil těsně před šampionátem k riskantní výměně pažby.
„U biatlonisty jde o obrovskou změnu, obzvlášť takhle těsně před vrcholem sezony,“ podotkl expert norské televizní společnosti NRK Ola Lunde. „Jako kdyby pilot formule 1 musel vyměnit celý svůj kokpit nebo skokan na lyžích lyže i boty.“
Někdejší majitelka velkého glóbu Liv Grete Skjelbreidová (švagrová trenéra českých žen Egila Gjellanda) poté přirovnala Böa k hazardním hráčům. „Ale možná i tato náhlá změna vyplynula z toho, že se ve změněném konkurenčním prostředí Johannes přestal cítit pohodlně a usilovně hledal, co by mohl vylepšit,“ usoudila.
Trying to explane why I missed two times in my first shooting is not so easy when you don’t know why Worst thing is that I felt it was my best prone shooting so far this year Great race, and really close to a reach a medal
⚪️⚫️⚫️⚪️⚪️
Grattis Sverige!
: @k_voigt_fotografie
Vachrlaté Böovy výkony na střelnici naznačují, že tento krok kýžený efekt nepřinesl. Naopak.
„Obtížně hledám příčiny, proč se mi tam nedaří,“ říká.
Z ochozu pro reportéry to vše pozoruje i muž, který býval jeho hnacím motorem na trati. Martin Fourcade, ambasador firmy Rossignol, nicméně opěvoval na Pokljuce jiného Nora. Šampiona vytrvalostního závodu Sturlu Holma Lägreida, 23letou kometu sezony.
Teprve loni v březnu v Novém Městě debutoval Lägreid ve Světovém poháru. V této sezoně už má na kontě pět pohárových vítězství a nyní svým výkonem na Pokljuce zastínil slavného Johannese.
Yesterday has finally settled in, and I now realize what I've done.
I want to thank everyone who's been supporting me; fans, friends, sponsors, teammates and coaches. But most importantly I have to thank my family.
I would not have become a World Champion without you ❤️ Thank you
@k_voigt_fotografie
„Občas si Sturlu dobíráme, že pochybujeme o tom, jak dobře bude střílet, až se vrátí diváci. Kvůli covidu jel všechny své závody ve svěťáku před prázdnými tribunami,“ říká Tarjei Bö, starší bratr Johannese. Ten Tarjei, který ve středu po katastrofální střelbě obsadil ve vytrvalostním závodě 70. místo.
„Uf. Na prvních dvou položkách jsem pětkrát minul. Kdybyste měli napsat scénář pro nejhorší možný vstup do závodu, tak se mě zeptejte,“ ulevil si Tarjei po středečním závodě.
„V jednu chvíli jsem se sám sebe ptal: Pojedeš dál, nebo to zabalíš? Ale nikdy ve svém životě jsem se nezlomil, bylo by hloupé s tím tady začínat.“
Ne, v klanu Böových zatím není na Pokljuce důvod ke kdovíjakému jásotu.
Poslední šanci na individuální titul nabídne nedělní hromadný závod. Johannes má údajně speciální recept, jak být lepší: zkusí si představit, že na trati je před ním Martin Fourcade.
