Páteční trénink pro něj skončil nevesele, nuceně se rozloučil s pažbou malorážky, se kterou střílel posledních pět let. "Asi si už říkala, že bylo načase ji změnit," žertoval Moravec.
Jak přesně o letitou pažbu přišel? "Jednou rukou jsem vytáhl flintu ze stojanu, hole jsem měl mezi nohama a objížděl stojan," vysvětloval nešťastnou situaci. Na konci stojanu však měl položený vak s lyžemi. "Jelikož jsem už koukal na terče, zakopl jsem o něj. Než jsem něco stačil udělat, už jsem lehl a měl pažbu napůl."
Na soustředění v Oberhofu jezdil tři dny v tunelu s batohem na zádech, nestřílel. "V tomto množství tréninku jsou tři dny jako nuly," nestresuje se.
Poškozenou pažbu si nechal slepit. A zároveň objednal novou, přesnou kopii té původní.
A ačkoliv jsou biatlonisté na své zbraně mimořádně citliví, sžívání se s novou pažbou těsně před začátkem sezony za problém nepovažuje. "Věřím tomu, že to nebude mít absolutně žádný vliv. Možná jeden dva tréninky a pak ani nebudu vědět, že je to nová pažba. Kromě vzhledu," říká vítěz loňského závodu Světového poháru v Oslo.
Tu starou, slepenou, s sebou bude vozit nadále jako záložní po závodech. Ty první, úvodní díl Světového poháru v Östersundu, jsou naplánovány už na 22. listopadu.