"Nejhorší je, když se mám rozběhnout. Ale proti Belgii jsem se tu zatím cítila nejlépe ze všech utkání," říkala Vítečková do telefonu už z Chieti, kam se tým přestěhoval na dnešní čtvrtfinále.
Před ním obhájkyně titulu čekaly na soupeře. Počítaly, že jím bude nejspíš vítěz zápasu Bělorusko – Itálie, tedy Bělorusky.
"Prohrály jsme s nimi v přípravě, máme jim co vracet. Ale herním stylem jsou nám bližší než běhavé Italky. Je super, že jsme postoupily z prvního místa a nejdeme na Rusko nebo Španělsko," vysvětlovala pětadvacetiletá Vítečková.
Ale s Belgií jste se na to v posledním zápase osmifinále dost nadřely a nakonec jste vyhrály 72:70.
Celý zápas jsme doháněly náskok. A když se to povedlo, ony nám daly trojku nebo nějaký vražedný koš.
Závěrečný rozdíl ve skóre jste čtyřmi body zařídila právě vy – nájezdem do koše a trestnými hody. Vyžíváte se v takových situacích?
Jsem nejradši, když vedeme o víc bodů. Ani jsem si neuvědomila, že jsou to tak důležité koše. Až když jsem šla házet trestné hody a Hanka Machová mi řekla, že mám být v klidu, protože to jsou jen šestky.
Pomáhá vám takové upokojování?
Snažila jsem se vystřelit v klidu. V zápase se mi poměrně dařilo, tolik jsem se nebála.
Takový klid jste získala zkušenostmi?
Nevím, je to možné. Ale také záleží na typu člověka. Jsou nerváci, kteří by to asi nezvládali. Jiní si věří.
Takže vy jste kliďas a věříte si?
(smích) Kliďas bývám. Ovšem v družstvu máme i větší, jako je třeba Jana Veselá.
Turnaj jste sice začaly třemi výhrami, ale hra byla dost rozháraná. Pak jste podlehly Německu. Už si tým „sedá“?
Od druhého poločasu s Litvou už jsme předváděly to, co bychom měly hrát na celém šampionátu. Zápasy základní skupiny jsme vyhrávaly o dvacet bodů, ale nebyly jsme to my. Doufám, že to bude lepší a lepší.
