Sonja Petrovičová (vpravo) z USK Praha v souboji s Elizabeth Williamsovou z...

Sonja Petrovičová (vpravo) z USK Praha v souboji s Elizabeth Williamsovou z Orenburgu. | foto: FIBA

Zraněná Petrovičová jela na adrenalin a vzala Naděždě naděje

  • 1
Ačkoli se jim v posledních týdnech příliš nedařilo a v Eurolize prohrály čtyřikrát za sebou, v klíčové chvíli předvedly obrovskou bojovnost a zkušenost a čtvrtfinálovou sérii s Naděždou Orenburg otočily. Po velkém obratu a postupu do finálového turnaje vládlo mezi basketbalistkami ZVVZ USK Praha pochopitelné nadšení.

„Já si teď ještě asi pořádně neuvědomuju, co jsme dnes vlastně dokázaly. Jsem moc hrdá na náš tým. Dnes si každý sáhl na dno a hrál na víc než 100 procent,“ radovala se Sonja Petrovičová, jež při vítězství 70:57 byla s 18 body druhou nejlepší střelkyní USK.

Srbská mistryně Evropy byla hlavní tahounkou USK v celé sezoně a patří mezi favoritky na cenu pro nejužitečnější hráčku soutěže. I ona se však v závěru základní části dostala do útlumu a ve čtvrtfinále se hledala.

Ve druhém utkání s Orenburgem se navíc při kolizi pod košem zranila a hrozilo, že do posledního duelu ani nenastoupí.

Se sebezapřením se na hřišti objevila, ale za celý poločas se nedostala do zakončení a měla jen dva body z trestných hodů. Ve druhé půli se ale zaskvěla a 16 body dotáhla USK k postupu.

„Za normálních okolností by Sonja nehrála. Když nastoupila, bylo to trošku rozpačité, bála se zatížit zraněnou nohu, ale v druhém poločase do toho dala srdce a důležité koše. Pomohl jí i adrenalin a v zápalu boje na zranění zapomněla,“ řekla trenérka Natália Hejková.

„Věděla jsem, že to na hřišti možná bude bolet, ale že to musím překonat a být platnou hráčkou. V dnešním zápase musel každý předvést svůj top výkon, ať už to jsou body, doskoky, nebo obrana, na tom nezáleží. A to se povedlo,“ prohlásila Petrovičová, která byla u všech tří postupů USK do Final Four.

Sonja Petrovičová (vpravo) z USK Praha zakončuje, brání ji Anastasia Šilovová z Orenburgu.

Sonja Petrovičová (vlevo) z USK Praha najíždí ke koši Orenburgu, brání ji Anastasia Šilovová.

„To, že jsme ve Final Four potřetí v řadě, dokazuje, že všechno, čím jsme si s týmem prošly, stálo za to. Prošly jsme si horšími i lepšími chvilkami, ale když se dosáhne na takový úspěch, vše špatné se zapomene,“ dodala.

Velkou radost měla i kapitánka Laia Palauová, která se chystá po sezoně buď zcela ukončit kariéru, nebo se stáhnout z vrcholového basketbalu. Proto jí hrozilo, že by případná prohra v Orenburgu pro ni znamenala poslední euroligový zápas kariéry. To nechtěla dopustit, v sedmatřiceti letech téměř neslezla z palubovky a dirigovala tým za postupem.

„Jsem moc šťastná, protože poslední měsíc pro nás nebyl vůbec jednoduchý. Tato série play-off pro nás byla ta nejobtížnější ze všech, náročné zápasy, fyzický basketbal, malá rotace a o to víc si cením tohoto postupu,“ radovala se španělská rozehrávačka.

Cristina Ouviňaová (uprostřed) z Orenburgu se tlačí mezi Laiu Palauovou (vlevo) a Terezu Vyoralovou z USK Praha.

„Myslím, že jsme si výhru zasloužily, i přesto, že jsme nehrály perfektní basketbal po celé utkání. Ale bojovaly jsme až do konce a to je to, co dělá týmy úspěšné. Jsem ráda, že v každém zápase se vždy najde někdo, kdo dokáže tým podržet a přečkat krušné chvilky na hřišti, to nás právě dělá tak dobrým týmem, který lze jen těžko zastavit,“ dodala.

,

Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž