Stanislav Zuzák na tréninku Jindřichova Hradce

Stanislav Zuzák na tréninku Jindřichova Hradce | foto: David Peltán, MAFRA

Čas propadat skepsi ještě nenastal, ujišťuje kapitán posledních Lions

  • 2
Od začátku sezony odehráli pět zápasů. Pětkrát prohráli a v tabulce nejvyšší basketbalové soutěže jsou na posledním místě. Čísla mluví jasně. Jindřichohradeckým basketbalistům se start do aktuálního ročníku nepovedl. Ale v pondělí je čeká domácí zápas s Ostravou. A kapitán, asistent trenéra a v sedmatřiceti letech nejzkušenější hradecký hráč Stanislav Zuzák, doufá, že právě tenhle zápas jeho tým nastartuje k lepším výsledkům.

Start do aktuálního ročníku se vám asi nehodnotí úplně lehce, že?
Lehce úplně ne. Ideální vstup to není. To víme. Nicméně jsme měli jediný domácí zápas. A v těch jsme v minulých sezonách předváděli lepší výkony než venku. Věřím, že s větším počtem domácích utkání přijdou konečně i výhry.

Do sezony jste přitom vstupovali s optimismem po vydařené letní přípravě. Proč se nepovedlo přenést pohodu i do soutěžních zápasů?
Někdy se to stává. Liga samotná je někdy jiná než přípravné zápasy. Prostě se to nepovedlo. Nepomohlo rozlosování. Čtyři zápasy jsme hráli venku a doma měli jen Kolín. V přípravě jsme ho sice dokázali porazit, ale ukazuje se, že Kolín má v této sezoně velmi silný tým a dokázal zvítězit i na palubovce silných Svitav. Opět bude hrát v horní polovině tabulky a možná i výš. Skepsi bych zatím ještě určitě nepodléhal.

Takže špatnou náladu nemáte?
Nemůžeme tomu podlehnout. Pět proher v řadě není samozřejmě nic fantastického, úžasného nebo jen dobrého, ale nemůžeme to zabalit. Musíme se soustředit na další zápasy.

Když to vezmeme od začátku. První zápas jste hráli v Opavě, kde se na body moc nemyslelo.
Tam je ta hala specifická. Opava v ní hraje lépe než jinde a je tam opravdu hodně těžké vyhrát. Nechci říkat, že se čekalo, že tam prohrajeme, ale šance na výhru nebyly 50 na 50. Opava byla velkým favoritem na domácím hřišti.

Trenér Karel Forejt před sezonou říkal, že doufá, že se povede něco uhrát v Brně, že by to měl být důležitý zápas o sebedůvěru. Ale ani tam to nevyšlo...
Tam jsme jeli s tím, že chceme vyhrát. Nicméně oni zahráli velice dobře. Dávali těžké střely. Jejich dva hráči dali opravdu těžké střely, čtyřikrát nebo pětkrát na hranici limitu pro útok. A to ze situací, kdy stříleli z trojek přes hráče. Nám tam podobné štěstí chybělo. Jim to tam naopak v nečekaných a těžkých situacích spadlo. Myslím si, že tam jsme nesehráli vůbec špatný zápas. Kdyby se k nám přiklonilo štěstí a soupeř ho tolik neměl, mohli jsme i vyhrát.

Posléze přišly prohry v Ústí, s Kolínem a v hale Olomoucka. Dá se najít nějaký společný jmenovatel porážek? Nebo byl každý zápas úplně jiný?
Musíme zapracovat na tom, abychom nedostávali tolik bodů. Dostáváme jich strašně moc. Je to asi dané i tím, že se snažíme prezentovat rychlejším basketbalem, ale na druhou stranu některé střely, které volíme, jsou strašně brzké. Nevyužíváme možnosti útoku, které by mohly přijít. Některé střely jsou zbrklé, potom soupeři dovolíme se dostat do rychlého protiútoku a lehce skórovat. Prostě musíme pracovat na tom, abychom naši hru vyvážili.

Ve vaší situaci a při užším kádru nepomáhají ani zranění některých hráčů, že?
Máme jich pár. Nicméně to nejsou zranění hráčů základní sestavy. Narušilo to tréninkový proces, ale jinak to k basketbalu patří a musíme se s tím vypořádat.

V týmu letos máte znovu několik zahraničních hráčů. Jak zapadli do týmu?
Střední rozehrávač Danny Lawhorn přišel na začátku letní přípravy. Je tu celou dobu. To je dobrý. Cameron Jones dorazil na konci přípravy, už je taky začleněný. Teď přišel ještě jeden nový (Josh Turner), tak uvidíme, jak mu to půjde. U nich platí to, že přijdou do jiného prostředí. Někteří chodí přímo z univerzitní soutěže. Chtějí se po nich jiné věci a musí si zvyknout.

Stanislav Zuzák pózuje v hale Jindřichova Hradce

V pondělí v 18 hodin hostíte Ostravu. Je to tým, na kterém se dá chytnout?
Určitě je to soupeř, na kterém bychom se mohli chytit. Budeme hrát konečně doma a chceme před svými fanoušky urvat první vítězství.

Pojďme ještě k vám. Jste kapitán, asistent trenéra a ještě navíc hráč. Jak se vám všechny tyhle funkce daří skloubit?
Není to až tak velký problém. Moc se nezměnilo od minulé sezony. V minulých sezonách jsem byl jednoznačně nejstarší hráč. Trenérovi jsem se snažil pomoci. Teď trávíme spolu více času společně nad přípravou, bavíme se o taktice.

Když jsme se domlouvali na rozhovor, překvapilo mě, že jste říkal, že jste v hale a střílíte. Přitom trénink jste měli až odpoledne. To jste si přidával?
Měli jsme volno v hale a s některými hráči jsme se domluvili, že si půjdeme zastřílet a využijeme toho volného prostoru. Dá se říct, že jsme byli na takovém dobrovolném tréninku.

I to děláte proto, aby přišly výsledky?
Přesně tak. I tohle by nám mohlo pomoci.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž