Jaká byla uplynulá sezona v Děčíně?
Myslím, že jsme měli skvělou sezonu. V základní části jsme skončili druzí, což byl pro Děčín historický výsledek. A play-off bylo hodně vzrušující! Nikdy jsem nebyl součástí něčeho takového. Bylo to velmi emocionální play-off pro každého, kdo má vztah s děčínským basketbalem. Myslím hráče a fanoušky. Je to něco, na co nikdy nezapomenu. S Prostějovem jsme v semifinále za stavu 0:2 byli dole, ale vybojovali jsme vyrovnání na 2:2. Přestože jsme pak prohráli utkání číslo 5, byla to skvělá zkušenost!
Je tedy konečné čtvrté místo dobré, nebo špatné? Jste šťastný, nebo smutný?
Čtvrtá příčka pro mě byla zklamáním kvůli tomu, že jsme v základní části vybojovali druhou. Ale teď, když jsem doma a odpočívám, se můžu ohlédnout za sezonou a říct: nebylo to tak špatné. Myslím, že s naším týmem jsme odvedli maximum vzhledem k mnoha věcem, zvláště pak zraněním. Ostatní týmy, proti kterým jsme hráli, měly více zkušeností a už dřív hrály velké zápasy. Pro náš celek byla nová zkušenost hrát pátý zápas semifinále proti Prostějovu před televizními kamerami. Soupeř měl plno hráčů, kteří v téhle situaci už předtím byli. Myslím si, že pro budoucnost nám letošní play-off pomůže. Takže už nejsem smutný.
A co vaše zranění kotníku? Jste fit?
Naši soupeři v play-off nehráli přes taková zranění jako my. Třeba pivot Soukup hrál prakticky s jednou nohou!!! Já taky hrál s jednou nohou. Další kluci byli taky zranění. Ale hráli jsme a nestěžovali si, bojovali jsme, dali jsme tomu sto procent! Pro mě bylo mé zranění strašné, přišlo v nejdůležitější části sezony a já chtěl hrát na nejvyšší možné úrovni. Ale s tím kotníkem nešlo hrát, jak jsem chtěl.
Údajně jste se potýkal i s nějakými osobními problémy.
Můj blízký příbuzný byl zabit den před druhým zápasem čtvrtfinále s Libercem. Bylo to pro mě skutečně hrozně těžké. Neovlivňovalo mě to, když jsem hrál. Ale když jsem nehrál, pořád jsem na to myslel. Předtím, než jsme hráli s Prostějovem třetí zápas, můj strýc měl mrtvici a teď nemůže hýbat s levou částí těla. Takže jsem se potýkal s tímhle vším plus s kotníkem, proto play-off pro mě bylo velmi těžké! Ale kotník už je v pořádku. Odpočívám doma. Každý den chodím cvičit do bazénu, a než začne další sezona, budu v pořádku.
Budete hrát dál v Děčíně?
V této chvíli si nejsem jistý, co budu dělat příští sezonu. V několika příštích dnech to budu vědět.
Cítíte, že je čas na změnu?
Jestliže zjistím, že to bude lepší pro mě a moji budoucnost, tak ano.
A jak obtížné by bylo opustit Děčín? Našel jste si zde spoustu přátel.
Wow! Děčín je jako můj domov. Hraji zde čtyři roky! Miluji tým, management klubu a fanoušky. A samozřejmě, mám tady mnoho přátel.
V tisku se spekuluje, že se o vás zajímají Nymburk a Pardubice.
Myslím si, že tyhle oddíly se zajímají o mnoho hráčů. Je to jejich práce, aby našli nejlepší hráče pro své týmy. Jsem šťastný, že si tyhle kluby myslí, že jsem pro ně dost dobrý.
Který z nich byste upřednostnil?
Myslím, že oba mají dobré podmínky. Nymburk je zavedený klub, poslední roky byl mistrem a bude hrát ULEB Cup, který pomůže českému basketbalu ukázat se v Evropě. Pardubice mají nějaké nové sponzory a management, chtějí vybudovat silný tým, navíc nastupují v krásné aréně. Hráč, který si může vybírat z Nymburka a Pardubic, má dvě dobré volby.
Jak silná je pro vás motivace evropských pohárů?
Rád bych v nich hrál! Doufám, že budu mít tu šanci.
