V loňské předvánoční atmosféře i v období následujících týdnů snad nebylo v basketbalových kruzích probíranější téma. Ačkoliv zkušený rozehrávač Roman Marko piloval souhru s novými spoluhráči, kvůli průtahům při odchodu z předchozího působiště v Prostějově nemohl Turům na hřišti pomáhat.
Komplikace se ale stihly zavčas urovnat. V dresu s rozzuřeným býkem na hrudi tak může být Marko u toho, jak Svitavy po nepříliš vydařené základní části postupují krok za krokem k vytyčenému cíli.
„Pošilháváme po sedmém místě už od mého příchodu. Máme to ve vlastních rukách,“ uvědomuje si třicetiletý borec, který od prostějovských Orlů odlétl společně s dvorním spoluhráčem Pavlem Slezákem. Na rozdíl od něho si na premiéru v barvách Turů musel počkat do začátku února, kdy byl paradoxně rovněž u výhry nad ústeckou Slunetou.
„Přestup byl sice kostrbatý a celá záležitost nebyla příjemná, ale už je to za mnou a vůbec to neřeším. Dopadlo to úspěšně. Neříkám, že jsem na to zapomněl, ale nezatěžuje mě to,“ říká Marko.
Jeho plná soustředěnost na hru se Turům vyplácí. Zatím odehrál šest utkání a pětkrát mohl po závěrečném klaksonu jásat. Naposledy po suverénní destrukci Ústí o 26 bodů (83:57).
„Pohodové to nebylo, ale při pohledu na tabuli je zřejmé, že to skončilo velkým rozdílem. Jsme rozhodně spokojení, protože jsme věděli, o co jde. Zápas byl pro oba týmy důležitým bojem, který jsme zvládli. To, že jsme uspěli stylem start-cíl, je jenom dobře, protože jsme předešli případným nervům či nějaké přestřelce na závěr,“ zmínil Marko.
Tuři svým severočeským konkurentům nedovolili jít ani jednou do vedení a od úvodu druhého poločasu vývoj bezpečně kontrolovali.
„Základem byla obrana, žádný z jejich hráčů se výrazně bodově neprosadil. Neumožnili jsme jim žádné lehké koše ani druhé šance po útočném doskoku,“ těšilo Marka, který i přes téměř 31minutovou vytíženost nasbíral pouze jeden faul. Zbytek mančaftu přitom nakupil dalších 27 prohřešků, a tak finální okamžiky zápasu sledovala jen z lavičky hned trojice svitavských opor.
„Ani jsem to nevnímal. Sice se vyfaulovali, ale nahradili je jiní, a tak to má být. Musíme hrát naplno a tvrdě, žádné šetření fauly nepřipadá v úvahu,“ upozornil Marko.
Třeba v úvodu aktivního a zejména produktivního pivota Huntera Mickelsona museli trenéři brzy stáhnout, aby mu povolený počet čtyř faulů vydržel vůbec do poločasu.
„Měl za sebou Bretta Rosebora, což byla kvalitní náhrada. I když musel střídat, nebyl to problém, protože Brett hrál taky výborně,“ ocenil Marko dalšího hráče, se kterým se setkal už v Prostějově.
Roseboro hrál přitom dle kouče Růžičky s virózou a pod prášky. Přesto stihl vytáhlý Američan nastřílet 20 bodů.
