"Snad nás příště rozhodčí nebudou brzdit, jako dnes," povzdechl si po zápase trenér Opavy Hummel. Těžko říci, zda Zachara s Galajdou pouze neměli svůj den. Každopádně nezvládli udržet zápas v příslušných mezích, a dokonce sami svými častými nepřesnými výroky kazili hru. Hráči se pak soustředili více na diskuse a přihrávání zákroků, místo aby divákům předvedli to nejlepší, co v sobě mají.
Je nesporné, že více špatných verdiktů směřovalo proti opavskému týmu. Některé situace byly tak nesporné, že se rozhodnutí sudích divili i naprostí basketbaloví laici, kteří si našli cestu do haly na Folimance. To když například v době, kdy Opava stahovala náskok domácích, skončil míč jednoznačně v autu od hráče USK a rozhodčí přisoudili míč domácím. Emoce vzplály i poté, co Hrubého loket zasáhl Andersonovo oko a opavský rozehrávač odnesl tento zákrok nejen pořádným šrámem, ale i osobní chybou. Také poměr faulů příliš neodpovídal skutečnému dění na hřišti. "Přece není možné, aby nám odpískal dvakrát tolik, co jim, když jsme hráli stejně," divil se po zápase roztrpčený Vladan Vahala.
V některých momentech se ze sektoru pro diváky hostí ozývaly pokřiky o prodaném zápase. Samotní hráči ovšem tak daleko i přes špatné rozpoložení nezacházeli. "Ne to určitě ne," reagoval pivot Jiří Trnka na dotaz, zda je podobného smýšlení. "Spíš to možná odbyli. Třeba také nechtějí, aby šel titul zase na Moravu," uvedl k tomu zpola žertem, zpola vážně. Naopak hráči domácích ovlivnění zápasu rozhodčími zcela odmítali. "Dělali chyby, ale na obě strany. Mají to těžké, ale ideální to nebylo," připustil však opatrně Ivo Lukš.
Prohrála tedy Opava zápas vinou rozhodčích? Odpovědět jednoznačně je těžké. Pohlédneme-li však na zápis, pak zjistíme, že neproměněné Trnkovy a Andersonovi trestné hody by stačily Opavským k výhře. A ještě jedna podstatná věc. Z týmu USK vyzařovala po celý zápas větší touha po vítězství. Jeho hráči se více rvali, byť to bylo někdy až za hranicí pravidel. "Hrají hrozně tvrdě, často to až přehánějí," říkal po utkání Jiří Trnka. "Ale ono je to tak možná správně, asi to do finále patří," uvedl po krátkém zamyšlení.
Pozitivní skutečností na tom všem je, že hráči nikdy nesklouzli k vzájemnému osočování. I přes velké emoce si dokázali uchovat úctu ke svým soupeřům. "S klukama z USK vycházíme dobře, nic mezi námi není," potvrdili Vladan Vahala a stejně mluvil i Ivo Lukš. O to větší výtku si však zaslouží rozhodčí Zachara s Galajdou, jejichž výkon rozhodně neodpovídal tomu, že se jedná o mezinárodní sudí. Svým výkonem značně poškodili úroveň čtvrtého finálového zápasu.
