Ostrava kapitána Jana Stehlíka nedokázala navázat na úvodní senzační triumf nad druhým týmem světa Lublaní (19:18) a ve druhém duelu podlehla bosenskému Vitezu 15:20. To při výhře Slovinců nad Bosňany 21:18 znamenalo shodnou bilanci (1-1) všech tří celků ve skupině a na vstřelené body už byla Ostrava nejhorší - což pro ni znamenalo třetí místo a konec v turnaji, do něhož vstupovala s vyššími ambicemi.
Další český zástupce Humpolec, který letos tvoří i kostru reprezentace, si čtvrtfinále zajistil hned ve svém prvním zápase se Záhřebem, který dokázal skolit 21:16 před vypršením hrací doby.
Chorvaté, hrající druhý zápas během necelých dvou hodin, už měli za sebou porážku s Novým Sadem a ze tříčlenné základní skupiny tak již nemohli postoupit.
Humpolec si pak mohl v klidu zahrát zápas o vítězství ve skupině, kde byl jasným favoritem nejlepší tým světa Novi Sad. Ten díky lepší poslední třetině utkání zvítězil 22:12 necelou minutu před vypršením časového limitu.
Jan Stehlík z Ostravy během pražského turnaje World Tour
Humpolec v sestavě Ondřej Dygrýn, Roman Zachrla, Ondřej Šiška a Vojtěch Rudický ve vítězném zápase se Záhřebem sice ztrácel až 5:10, ale kritickou fázi zvládl, obranou na čele s Dygrýnem se vrátil do hry a otočil na 12:10. Hrozbou sice už v polovině zápasu bylo šest humpoleckých faulů, ovšem když Šiškovi dál padaly střely zpoza oblouku a Dygrýn skóroval z útočných doskoků, byla z toho klíčová postupová výhra.
„Soupeř byl o hodně vyšší než my, ale i při tom manku jsme nesložili zbraně a otočili to střelbou zpoza oblouku a naší trpělivou hrou. A i dál jsme pořád své taktice věřili,“ pochvaloval si Ondřej Šiška, který v obraně vyzdvihl umné odebírání míčů v podání kapitána Dygrýna.
Šiška naopak předváděl velkolepé akce v útoku. Jednou nechal naznačením střely zmizet soupeře v autu a nerušeně proměnil dlouhou střelu, při průniku podél zadní lajny si zase odhodil levačkou obránce, jak to kdysi ve finále NBA proti Utahu před svou slavnou vítěznou střelou učinil Michael Jordan. Šiška sice pokus těsně neproměnil, přesto to v publiku pořádně zahučelo uznalým obdivem.
„Tohle je součást mé hry i v pětkovém basketu, navíc tady už se s těmi kluky známe a víme, kdo má jaké silné a slabé stránky. A jestli by mi takové odhození obránce prošlo v NBL? Tuším, že ne, ale tady je nastavená hra mnohem tvrdší,“ usmál se rozehrávač Děčína.
S Novým Sadem se Humpolec držel ještě za stavu 12:15, ale pak už mu přece jen docházely síly, v jedné sekvenci nabral více faulů a soupeř si zkušeně došel pro výhru.
„Tenhle zápas s nejlepším světovým týmem, který se nám ještě nikdy nepodařilo porazit, jsme si šli užít, ale mělo to stejný průběh jako jindy. Držíme krok, chvilku i vedeme, ale pak přišlo hluché místo, kdy jsme dostali dvě zbytečné dvojky zpoza oblouku. Sám jsem tam jednou dvakrát špatně vypomohl a volný střelec Majstorovič to potrestal. Když jsme začali ztrácet asi čtyři body, přitvrdili jsme v obraně, rozhodčí to trestali, ale tvrdé to bylo na obou stranách. Nám ovšem pískli sedm faulů a jim čtyři, a to i rozhodlo koncovku,“ vadilo lídrovi týmu Ondřeji Dygrýnovi.
Humpolec jde v nedělním čtvrtfinále na srbský Zemun, nasazenou čtyřku. „Bylo nám jedno, koho dostaneme. Čtvrtfinále chceme vyhrát a Zemun už jsme jednou porazili. Jde o to, jak se člověk připraví, a jak budou padat střely zpoza oblouku,“ ví Dygrýn.
Porazit Lublaň na postup nestačilo
Svým způsobem Pyrrhovo vítězství získali hned na úvod turnaje hráči Ostravy, kteří šesti dvojkami doslova ničili druhý tým světa z Lublaně. Za stavu 19:10 více než tři minuty do konce však na ně dolehla enormní fyzická náročnost utkání, které namísto ukončení před limitem nechali soupeři osmi body v řadě zdramatizovat. A byly to body, které v závěrečném účtování sestavu Jan Stehlík, Pavel Novák, Martin Novák a Jan Rotrekl hodně tížily.
„Na začátku jsme si řekli, že na ně vletíme a rozstřílíme je, což se nám povedlo. Padlo nám šest dvojek a udělali jsme si tím klíčový náskok. Za vedení o devět jsme ale zaprvé odešli fyzicky a zadruhé jsme přestali hrát chytře. Nedávali jsme z jasných pozic pod košem a nechali je dotáhnout. Nakonec to bylo zasloužené vítězství, ale mohlo být o dost jednodušší,“ litoval Pavel Novák.
Parádní akce svého týmu z úvodu utkání pak glosoval takto: „Všechno to je natrénované. Máme asi čtyři akce, které hrajeme, a vychází to. Akorát tady je to jiná úroveň a později nám už došly síly. Není to jako domácí Tour, kde se nám hraje lehce. Tyhle mezinárodní zápasy nám strašně pomůžou do budoucna a třeba Lublaň jsme dokázali porazit vůbec poprvé.“
Výhrou s bosenským Vitezem pak Ostrava mohla dosáhnout i na první místo ve skupině, jenže až téměř do konce vyrovnaný duel v posledních dvou minutách ztratila o pět bodů. A to byla další bolestivá zátěž.
Ondřej Dygrýn (vpravo) z Humpolce během pražského turnaje World Tour svádí souboj s Nikolou Pavlovičem z Nového Sadu.
„Na konci jsme zbytečně dostali daleké dvojky, protože jsme v těch chvílích vyhořeli v obraně. Sami jsme nedali pár otevřených pokusů z dálky, což nám taky moc nepomohlo. Bohužel už nám docházely síly, a to nás stálo výhru,“ litoval hodně naštvaný Jan Stehlík.
Ten také přiznal, že hrát dvakrát během dvou hodin takto náročné zápasy znamenalo krutou šichtu. „Sice se jakoby zatáhlo, ale pořád tu byla výheň a fyzická náročnost těch utkání byla velká. Únava pak měla vliv i na naše minuté dvojky. My jsme střelci, ale tady nám to bohužel nepadalo.“
Ostravští pak museli doufat, že v duelu Lublaně s Vitezem bosenský celek buď dá maximálně 13 bodů, anebo vyhraje. Jenže nevyšlo ani jedno, Lublaň si odnesla výhru 21:18 a při shodné bilanci všech tří celků 1-1 pro ni rozhodlo celkem 39 nastřílených bodů. Vitez měl 38 a Ostrava jen 34.
