"Teď už si nemohou myslet, že jsme soupeřem, kterého porazí, kdy se jim zachce."
Asi to není červíček, ale pořádný brouk. Vždyť Kunín měl za sebou výhry nad Nymburkem, Prostějovem a Brnem...
A ani k nám nepřijel prohrát. Sami kunínští hráči mi před utkáním říkali, že chtějí vyhrát. V první čtvrtině dokazovali, že jdou za svým cílem. I když sami jsme jim to trošku umožnili bázlivou obranou. Pak jsme ale hru vyrovnali a soupeř nás možná maličko podcenil. Když jsme se rozjeli, už se Kunínu nedařilo, přestože chtěl. Bylo vidět, že hráči soupeře uspěchali některé střely, vypadlo jim z rukou několik míčů, kazili přihrávky. Chtěli sice vyhrát, ale už jsme jim to nedovolili.
Vítězství je určitě příjemným nabuzením pro play-off. Zvláště, když jste prohrávali už o 14 bodů.
Kunín měl v poslední době dobré výsledky. Podvědomě jsem počítal s tím, že dostaneme na frak. Ale našim hráčům jsem říkal, že chceme vyhrát. A nakonec se to povedlo. Sice jsem tvrdil, že nikoho nenechám hrát třicet minut a dám prostor lavičce, ale pak jsem své rozhodnutí trochu změnil. Když jsem viděl, že se nám daří a zápas jsme otočili, nechal jsem na hřišti Amese, Novotného a Šteffela delší dobu. Díky tomu jsme utkání v koncovce vyhráli.
I tak ale dostali velký prostor mladí hráči z lavičky. Tím je asi vítězství dvojnásobně cenné. Souhlasíte?
Určitě. Samozřejmě i soupeř střídal hráče a dával prostor těm, kteří tolik v sezoně nehráli. Ale určitě je to cennější výhra.
Kunín sice také zkoušel hráče, ovšem přece jen je rozdíl mezi oběma lavičkami.
Co se týče zkušeností, tak je to pravda. Ale v tomto utkání bych to tak ani nebral. Výkonnost naší lavičky se vyrovnala a možná byla i lepší.
Vy i Kunín jste vyhráli dva vzájemné zápasy. Berete vyrovnanou bilanci jako pozitivum před play-off?
Samozřejmě. Především poslední vítězství je motivací, i když třeba Warrick odehrál jen necelých dvacet minut nebo Bošnjak nenastoupil vůbec. Soupeři jsme předvedli, že nás lehce neporazí a že proti nám musí hrát na sto procent.
