Čeští basketbalisté naslouchají hymně. Zleva Martin Peterka, Blake Schilb,...

Čeští basketbalisté naslouchají hymně. Zleva Martin Peterka, Blake Schilb, Viktor Půlpán, Vojtěch Hruban a Pavel Pumprla. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Postupem na světový šampionát se něco změnilo, cení si kapitán Pumprla

  • 2
Obyčejně vyniká především hrou v obraně, třeba proti Finsku jeho blok v závěru v podstatě zachránil výhru. Ve čtvrteční bitvě proti Bosně a Hercegovině, poslední domácí v kvalifikaci o mistrovství světa v Číně 2019, však český kapitán Pavel Pumprla exceloval i vpředu. Zejména v prvním poločase jeho úspěšné nájezdy tým doslova nabíjely energií.

„Myslím, že to ode mě soupeři úplně nečekali, v poslední době jsem se tímhle způsobem v kvalifikaci ani v lize příliš neprezentoval. Proti hráčům na pozici 4 se najíždět dalo. Škoda, že mi toho nevyšlo víc po přestávce, mohli jsme se od Bosny víc odpoutat. Ale moje body pomohly k výhře, takže jsem rád,“ líčil 32letý rodák ze Zábřehu na Moravě po vydřeném vítězství 69:64.

S Jaromírem Bohačíkem jste byli schopni proměňovat v koše i hodně krkolomné pozice...
To souviselo se zvláštním posuzováním obranných zákroků rozhodčími. Někdy pískali relativně každý kontakt, jindy tam naopak člověk najel, leželi na něm tři protihráči a nic se nedělo. Pro obě strany to však bylo stejné - dost mě překvapovalo, co sudí neodpískali i naší obraně. Krkolomné pozice přicházely ve chvílích, kdy to rozhodčí nechávali. Nezbývalo, než si prostor ke střele najít i takhle a snažit se zakončit. Bylo fajn, že tam aspoň něco z toho spadlo. Kolikrát to bylo v klíčových momentech, kdy byl koš hodně potřeba.

Zaskočila vás Bosna svým urputným odporem?
Asi to bylo těžší, než jsme předpokládali. Samozřejmě jsme si byli vědomi toho, že nemáme Kubu Šiřinu, čili klasickou jedničku. Oni se na odvetu asi o něco víc nachystali. Snažili se na nás hrát agresivně. Možná ne hned v první čtvrtině, což byl chytrý tah, pokud to byl úmysl. Protože jsme v důsledku toho trochu povolili a mysleli si, že budeme hrát v pohodě. Jenže když pak přitlačili, bylo to hodně znát a měli jsme s tím problémy. Ve chvíli, kdy to bylo o deset bodů pro nás, jsem si věřil, že zápas utrhneme a bude se jen dohrávat. Ale oni se tou agresivitou vrátili do zápasu a drželi se až do koncovky na dostřel.

Soupeři přivezli šest hráčů, kteří v prvním vzájemném utkání v Sarajevu (85:80 pro Česko) nenastoupili. I když se na palubovku nedostali úplně všichni, byla přítomnost těchto nových hráčů v zápase cítit?
Byla, ohromně. Ze zápasu u nich si pamatuju spolupráci Musa-Nurkič. Jenom to, že teď nehráli tihle dva, už z Bosny dělalo úplně jiný tým. Ale už to je pár měsíců zpátky, co jsme v Sarajevu hráli, takže jsme se připravovali na aktuální sestavu a nebyli tím nějak zaskočení.

Jak moc jste se chtěli s domácími fanoušky rozloučit výhrou?
Bylo důležité se jim odvděčit za podporu, kterou jsme od nich dostávali během všech reprezentačních oken. Myslím, že návštěva proti Bosně skoro 3 000 lidí, v již rozhodnuté kvalifikaci, je neskutečná věc. Je vidět, že postupem na světový šampionát se něco změnilo a v basketu posouvá dopředu. Ale bylo to podstatné i pro naši náladu, abychom kvalifikaci nekončili čtyřmi prohrami (Češi předtím podlehli doma Francii i venku Rusku). Víme, že nedělní zápas ve Francii bude hodně těžký a soupeř bude také chtít zakončit kvalifikaci v povedeném duchu.... I když do Číny zbývá ještě půl roku, bylo důležité dostat se na dobrou vlnu.

S čím do Francie letíte?
Budeme si ten zápas chtít užít, zase si vyzkoušet nějaké věci. Bylo by fajn, kdyby dostali prostor hráči jako Vítek Krejčí, každých pár minut je u mladších kluků do budoucna k dobru. Do Francie nejedete hrát každý rok, na ten zápas se těším a doufám, že předvedeme dobrý, bojovný výkon jako teď.

Co podle vás úspěšná kvalifikace prozradila o českém týmu?
Že je vnitřně silný - to nám dřív často chybělo. Spousta zápasů byla ubojovaných, což bylo potřeba. Většinu jsme hráli bez hlavních hvězd (Tomáše Satoranského a Jana Veselého) a nezbývalo nám, než se semknout. Máme jádro z Nymburka a v evropských soutěžích jsme zvyklí hrát podobný styl jako v reprezentaci, ostatní se na to dobře nabalují. Zvládli jsme několik vyrovnaných koncovek. Bude zásadní si tohle přenést do letní přípravy i na samotný turnaj v Číně. Tak můžeme něco dokázat.

Kouč Ginzburg zmínil, že když poslal na hřiště někoho s cílem vyztužit obranu, dal důležité body, a hráč s úkolem dát koš naopak vypomohl vzadu. Tahle univerzálnost je mužstvu bezpochyby hodně užitečná.
Je to velké plus. Jednak je tu možnost hráče nasadit do různých pozic. V dnešní době je moderní hrát v malé sestavě; ta naše je malá až extrémně. Těžko říct, jak by fungovala proti soupeři, který by měl vyšší pivoty, ale praktikovali jsme to i v jiných fázích kvalifikace. Každý hráč umí od každého něco, není tam jen vyloženě jenom na jednu roli a soupeři se na to hůř reaguje.

Sestřih ze zápasu Česko - Bosna a Hercegovina:

Parta drží dokonale pospolu?
Tam není žádný problém, platí to celých deset let, co jsem v nároďáku. Nevím, jak je to možné - v klubu to kolikrát bývá jinak. Ale tady vždycky všechno šlapalo. Možná se to vytřídilo přirozeně. Jakmile do týmu někdo úplně nezapadl, tak tam dlouho nevydržel. Tohle je ideální. Až přijede Veselka (pivot Jan Veselý z Fenerbahce), bude tam i trocha zdravé negativity. Tu taky potřebujeme, aby nás to nakoplo. Věřím, že se tenhle tým do Číny nepojede jenom podívat na čínského draka.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž