V dlouhodobém česko-slovenském bodovém žebříčku se Miloš prostřílel už do elitní dvacítky, tabulka samostatné české ligy mu přidělila čtvrtou příčku - lepší jsou jen Marek Stuchlý, Jan Svoboda a Josef Jelínek.
"Myslím, že těch sedm tisíc bodů je slušné číslo. Ale já bych si přál, kdybych mohl tu hranici ještě dál posouvat," dívá se někdejší český reprezentant spíš do budoucna.
V nejvyšší soutěži působí už skoro polovinu svého života. Premiéru si v dresu Sparty Praha odbyl vlastně už hluboko v minulém století. A takřka od prvních momentů patřil ke střeleckým oporám. I proto byl Pavel Miloš řazen mezi největší naděje českého basketbalu.
3x Pavel Miloš
Teď ale ruku na srdce: nebyly jeho střelecké exploze dány spíš horší kvalitou české ligy na přelomu tisíciletí? V několika posledních sezonách se už tolik neprosazoval, přestože měl být na vrcholu sil a zkušeností.
"Obrany se vyvíjejí," přiznává Miloš v rozhovoru pro stránky svého klubu. "Člověk se tomu musí přizpůsobovat. Navíc je tady víc zahraničních hráčů a jsou i kvalitnější, což dělá ligu atraktivnější. Nějak extra těžší to ale není. Složitější to je, ale rozdíl není tak markantní, jak by si někdo možná myslel," zamýšlí se.
Sportovní stránky iDNES.cz jsou nově na Facebooku, staňte se fanoušky. |
Statistici vypočítávají, že takřka polovinu svých bodů, 49 procent, nasázel Miloš zpoza trojkového oblouku. Coby nedostižný "český Ray Allen" má na kontě 1 144 úspěšných trojek. Jako jediný v lize překonal metu jednoho tisíce.
A jako muž s příslovečnou zlatou rukou se pardubický křídelník staví i k loňskému posunu "trojky" dále od koše. "Za sebe můžu říct, že pro mě se nic nezměnilo. Byla jen otázka času, než si na to zvyknu, teď už mi to přijde úplně normální," poznamenává.
Pavel Miloš (vlevo) přebírá od pardubického manažera Pavla Stary dres připomínající překonaných 7 000 bodů.
K basketbalu se Pavel Miloš vrátil až na přelomu roku. Po více než půlroční léčbě roztroušené sklerózy, která hrozila ukončit jeho sportovní dráhu. Teď, po roce od nepříjemné diagnózy, se už cítí v pořádku. "Zdravotní stav se vrátil úplně do normálu, bez jakýchkoliv následků," oddechl si. "Já sám se cítím jako zdravý člověk a rád bych, aby k tomu tak přistupovali i ostatní."
Nutno dodat, že prožívá jedno z nejšťastnějších období života. S Pardubicemi vybojoval ligový bronz. A hlavně: ve druhé polovině května se stal otcem.
"Je to paradox: před rokem mi doktoři oznámili, že mám roztroušenou sklerózu a téměř na den přesně o rok později - 22. května - se mi narodila dcera Ella. To jsou dvě obrovské změny v životě. Jednou byl člověk strašně nešťastný a za rok je všechno úplně jinak," usmívá se.
