"Mohlo by pro mě být zajímavé znát jiný úhel pohledu než evropský," vysvětlil Budínský, který bude tahat Česko z bryndy. Zřítilo se totiž do evropské divize B.
odpovědi trenéra Pavla Budínského |
Co pro vás znamená vést reprezentaci?
Novou životní situaci a hodně práce v nelehké době. Pochopitelně mám i radost, protože je to svým způsobem splnění snu. Kdo by nechtěl být hlavním trenérem nároďáku, že jo?
A snil jste o tom, už když jste se v 26 letech vrhnul na trénování?
Začínal jsem po absolvování vojenské služby a vystudování. Ve sportu platí, že každý hráč nebo trenér by se měl snažit dávat velké cíle a za nimi jít. Nejdřív jsem se chtěl jako druholigový trenér Chomutova dostat do první ligy. Byl jsem jako asistent na mistrovství Evropy, to bylo splnění krásného snu. Viděl jsem hráče na špičkové úrovni. Loni jsem se moc těšil na univerziádu, bohužel nevyšla, protože nebyly finance. Mrzelo mě to, protože můžete pracovat s nejlepšími hráči v republice, to vás obohatí.
Jak jste se dozvěděl o jmenování k českému týmu?
Byl jsem pozvaný do Prahy na výkonný výbor, kde mi bylo oznámeno, že ta volba jsem já. Byl jsem tam dvě tři hodiny. Řešily se věci, do kdy bych měl být víc konkrétní v otázce realizačního týmu a dalších lidí. I já se ptal, jak oni vidí momentální situaci s hráči. Bavili jsme, jak by to mělo vypadat v blízké budoucnosti, jak je na tom český basket.
Jaká je vaše vize, s níž jste šel do výběrového řízení?
Že bych chtěl českému basketbalu pomoct. Situace není zrovna dvakrát růžová, spadlo se do divize B. A bude otázka, jaké budou priority. Pochopitelně moc rád bych chtěl, aby se co nejdřív postoupilo zpátky do divize A. Ale v téhle malé zemi bude záležet na týmu, který se postaví. Na hráčích, kteří budou ochotní reprezentovat.
Že se přihlásili dva kandidáti na místo trenéra reprezentace, to hovoří o tom, že zase tak velký zájem o to nebyl. Měl jsem podporu od lidí, kterých si vážím, plus podporu od svých kolegů v Mattoni NBL, že bych to měl zkusit. Uvidíme, jestli to bude dobrá volba. Nicméně vím, že mě čeká perné léto, hodně práce, budu víc od rodiny. Což mi nedělá dobře, mám dvě malé děti. Ale chci zkrátka udělat maximum, aby se něco podařilo. I když podle mě to nezáleží úplně na mě.
odpovědi trenéra Pavla Budínského |
Rozhodne o postupu z divize B, zda budete mít nejsilnější tým?
To je právě věčně diskutované téma. Výkonnému výboru jsem říkal, že první co udělám a co chci od nich, je, aby vznikl dopis, teze. O tom, že by se všechny kluby na všech úrovních se měly sjednotit, aby byla identita k českému národnímu týmu obrovská. Abychom všichni chápali, že to je vždycky ta největší priorita. V poslední době jsem měl pocit, že se to ne úplně děje. Budu chtít oslovit všechny kluby, aby položily pomocnou ruku. Aby pomohly v tom, že hráči budou ochotní reprezentovat. A aby ti hráči hledali důvody, proč reprezentovat, a ne, proč nereprezentovat.
Kdy vás čeká první akce?
Dozvěděl jsem se, že 16. ledna se mají losovat soupeři do divize B. Následně podle termínů by se měl udělat program. Teď to bude čistě v poloze sestavování realizačního týmu, oslovování hráčů, budování koncepce i s ohledem do budoucna.
Kdo bude váš asistent?
Mám varianty. Ta nejsilnější, kterou bych chtěl, je otázka dvou asistentů. Musím je oslovit. Říct jim konkrétně, co po nich budu chtít a požadovat. A zjistit, jestli je kluby uvolní. Jeden by měl být z Čech a jeden ze zahraničí.
Jaký důvod máte pro zahraničního asistenta?
Je to člověk, s kterým se dlouhodobě znám. Bude mít nezávislý pohled na český basket, protože se nepohybuje v Čechách, protože není spjat s prostředím, s kluby. Má množství kontaktů, ve Spojených státech amerických mi otevřel spoustu dveří. Lidsky mi sedí. Mohlo by pro mě být zajímavé znát jiný úhel pohledu než evropský. Tím naznačuji, že by to měl být Američan.
A český asistent?
Ten byl mohl být v mých očích zároveň trenérem do 20 let, aby tam byla harmonie v programu áčka a dvacítek. Ale konkrétní jména říct ještě nemůžu.
Přesvědčíte Welsche a Bartoně, aby reprezentovali?
Samozřejmě je oslovím, ale co jsem se bavil s Jirkou Zídkem (místopředseda federace), nastanou stejné problémy jako loni. Vyprší jim kontrakty a španělská liga končí v půlce června. Je to otázka pojištění, jejich další budoucnosti. Z toho pohledu to bude těžké.
Kdybyste měl v reprezentaci amerického asistenta, to by se mohl vrátit i rozehrávač Whitfield, ne?
Upřímně řečeno, on je ročník 73 a je tedy starší než já. Jednou za čas si napíšeme mail, kde s úsměvem nezapomene zdůraznit, že je starý. Už je to neaktuální.
Dál budete pracovat v ligovém Děčíně. Jak složitá pro vás bude nominace děčínských hráčů?
Je mi úplně jasné, že mnoho lidí mě bude spojovat s Děčínem. A bude mít pocit, že když někoho nominuji z Děčína, tak na základě klubové spřízněnosti. Ubezpečuji, že to tak nebude. Budu chtít znát i názory realizačního týmu na konkrétní jména. Od klubových zájmů se dokážu oprostit, to říkám otevřeně. Nejdůležitější faktor bude výkonnost.
