„Všichni říkají, že chtějí být v první šestce, podle mě je základ být v osmičce. Až pak se můžeme bavit o šestce,“ nelétá v oblacích.
Sluneta zazářila při vstupu do sezony, po třech výhrách ale přišlo vystřízlivění v podobě dvou porážek, ta poslední přišla doma s USK 74:80. „Teď jsme hráli s dvěma dobrými týmy, Opavou a USK. Asi jsme si nedělní zápas prohráli sami, v závěru jsme byli plus 8, ale nechali jsme USK dát jednoduché koše. Zklamání,“ litoval Šotnar, jehož celek teď v lize cestuje třikrát ven, do Pardubic, Svitav a Kolína.
„Sílu určitě máme, ale zatím i malou rotaci hráčů. Proti USK jsme kvůli tomu v závěru odešli fyzicky,“ míní ústecký špílmachr. Sluneta stále hledá jednoho cizince. „Ale nemůžeme se na to vymlouvat. Je nás tu 11 nebo 12 hráčů, kteří jsme pospolu tři měsíce, a měli bychom to zvládnout. A i bez té očekávané posily USK doma porazit.“
Nechybělo málo a vedení muselo shánět i náhradu za Šotnara. „Michal potvrzuje v každém zápase, jak důležitý hráč pro nás je. Zaplaťpánbůh, že se ty šílené scénáře nepotvrdily,“ oddechl si trenér Antonín Pištěcký.
27letý litoměřický rodák laboroval s kolenem. A hrozilo mu, že vynechá celý ročník. „V přáteláku s Jindřichovým Hradcem jsem uklouzl na mokrém, otočilo se mi celé koleno. Byl jsem i smířený, že nebudu hrát celou sezonu, ale vypadalo to vážněji, než jaké to nakonec bylo,“ ulevilo se Šotnarovi. „Měl jsem otok kostní dřeně, udělala se modřina v koleně, tlačilo mě to tam. Pak mi to jeden doktor náhodně odblokoval a od té doby to je lepší a lepší. Pobolívá mě už jen po výkonu, při zápase ne.“
