Když se nedaří, jsou fandové nekompromisní

Praha - Sedm zápasů už odehrál v dresu Zaragozy po svém příchodu do Španělska český reprezentant Ondřej Starosta. Do svého nového působiště zamířil na konci listopadu a postupně se vypracoval mezi základní pilíře ambiciózního druholigového klubu. "Cítím se ve skvělé formě a chtěl bych se s týmem poprat o postup," říká sedmadvacetiletý pivot.

V rozehrané sezoně si jej vyhlédl tehdejší trenér Zaragozy Jesus Mateo, jenže ten kvůli nepřesvědčivým výsledkům nedávno skončil. Nahradil jej Curro Segura a Starostovi tahle změna evidentně prospěla. "Na začátku jsem nedostával moc příležitostí, což jsem nechápal," svěřil se 215 cm vysoký podkošový hráč.

V úvodních třech zápasech strávil na palubovce v průměru jen necelých 14 minut a měl průměry 3,3 bodu (střelba z pole 40%) a 6 doskoků. Pak se ale jeho minutáž zdvojnásobila (28,3 minuty) a to se projevilo i ve statistikách. V dalších čtyřech utkáních přispíval svému týmu mnohem výrazněji: 15,5 body (s výbornou úspěšností střelby 63,9%) a 8,3 doskoky.

Jeho celkové průměry po sedmi odehraných duelech jsou 21,9 minuty, 10,3 bodu (střelba z pole 27/46 - 58,7%, trestné hody 18/29 - 62,1%) a 10,3 doskoku (3,7 útočných). "Doufám, že budu pokračovat v dobrých výkonech a v příští sezoně si zahraji ACB," věří Starosta.

Zaragoza má po dvaceti kolech bilanci 11 výher a 9 porážek. Jak byste popsal dosavadní průběh soutěže z pohledu vašeho týmu?

Jsme na osmém místě, ale liga je velmi vyrovnaná a mnoho týmů má stejnou bilanci jako my. Celkově se dá říci, že je to pro klub zklamání, čekalo se a čeká více. Ambice na postup jsou jasné. Měli jsme však spoustu zraněných hráčů, a také se prostě nedařilo tak, jak by mělo. Nemůžu mluvit za celou dosavadní sezonu, protože jsem přišel až na konci listopadu, ale obrovský rozdíl je hlavně mezi našimi výkony doma, kde hrajeme skvěle, a venku, kde hrajeme katastrofálně. Tohle je určitě třeba vylepšit. No a největší novinkou je, že po minulém kole byl propuštěn trenér a během minulého týdne přišel trenér nový. Takže uvidíme, co tato změna přinese.

Soudě podle pohledu na aktuální skóre je velkým problémem Zaragozy obranná činnost, neboť patříte mezi týmy, které inkasovaly nejvíce bodů (průměr 81,5 bodu, 3. nejhorší v soutěži). V čem je podle vás problém? Je to způsobeno tím, že máte hodně ofenzívně laděný tým?

Určitě je to tak, máme dost ofenzivně laděný tým a v obraně to vázne. Jak už jsem naznačil, hlavně jde o zápasy venku, v nichž dostáváme příliš mnoho bodů. Nový trenér to ale hodlá napravit, to znamená, že se chce hodně zaměřit na týmovou obranu.

Zmínil jste, že došlo k výměně trenéra. Co víte o novém kouči?

Jmenuje se Curro Segura, ale je tu teprve pár dní, takže na něj zatím žádný názor nemám. Vím jen, že dřív působil v jiných týmech LEB a Menorcu dovedl do ACB, kde s ní pak byl jeden rok a zachránil ji před sestupem. Jeden poznatek ale přece jen mám: trénuje se víc.

Vedení klubu dalo svou nepokojenost najevo změnou na trenérském postu, ale co fanoušci?

Vedení opravdu není vůbec spokojeno a to samé platí o našich fanoušcích, kterých je opravdu hodně. Chodí jich až devět tisíc! Když se týmu nedaří, jsou dost nekompromisní. Basketbal je tady velmi populární, i když Zaragoza má i řadu dalších sportů v první lize, včetně fotbalistů, kterým se teď hodně daří. Rovněž tisk je proti týmu velice tvrdý. Prostě očekávání jsou velká.

Tabulka je skutečně velice vyrovnaná, mezi třetím a posledním - osmnáctým - týmem je rozdíl pouhých pěti bodů. Jakou úroveň má druhá španělská liga?

Vyrovnanost ligy je opravdu velká. Jde o vynikající soutěž, což jsem věděl samozřejmě už před svým příchodem. Řekl bych, že je to rozhodně nejlepší druhá liga na světě, lepší než mnohé první ligy. Je také velmi sledovaná, všechny naše zápasy jsou v regionální televizi, některé dokonce i v celostátní. A samozřejmě je tato soutěž hodně sledována i kluby ACB.

Kdybyste měl LEB co nejvýstižněji charakterizovat, co byste o ní řekl?

Jak už jsem řekl výše, je hlavně hodně vyrovnaná a velmi tvrdá. Všichni, jak hráči, tak i kluby, bojují o v současnosti bezesporu nejlepší evropskou ligu ACB.

Váš klub se netají ambicemi na postup do elitní soutěže. Myslíte si, že se o něj skutečně můžete poprat?

Určitě. Individuálně na to máme, jen je potřeba to lépe sladit a mít konstantnější výkony. Vše se rozhoduje v play-off, přičemž postupují první dva týmy, takže finále je celkem nepodstatné. Je třeba vyhrát semifinále. To je ale ještě daleko, čeká nás hodně práce. Liga je opravdu vyrovnaná, ale šance je podle mě hodně reálná. Jen pro ilustraci, jak je to bráno vážně: na zápasy cestujeme v oblecích na míru, což nedělají ani mnohé euroligové týmy.

Přejděme k vám. Nakolik se naplnily představy, s nimiž jste do Španělska odcházel?

První měsíc jsem byl dost zklamaný. Kupodivu jsem se v poměrně brzké době dostal do celkem slušné formy, dobře trénoval a sehrál se s týmem, ale v zápasech jsem nedostal moc příležitostí, což jsem nechápal, jelikož jsem měl přijít jako opora za zraněné hráče. Jeden z nich se však vrátil po zranění se značným předstihem, a tak jsem dost seděl. Trápily mě také problémy s rychlými fauly, potřeboval jsem se trochu přizpůsobit.

Poslední zápas před vánoční přestávkou se mi ale dost povedl (Zaragoza prohrála 20. prosince s týmem C.B. Huelva 77:86, ale Starosta v tomto utkání proměnil 8 z 12 střel z pole, za necelých 29 minut nastřílel 19 bodů a doskočil 10 míčů - pozn. aut.) a od té doby hraju dobře. Takže jsem teď celkem spokojený, cítím se ve skvělé formě a chtěl bych se s týmem poprat o ten zmiňovaný postup.

Příprava na tuto sezonu byla hodně netradiční. Po reprezentačním bloku jste nejprve absolvoval tréninkový kemp v USA, pak se ale čekání na nové angažmá v Evropě nečekaně protáhlo a musel jste se připravovat individuálně. Nakonec přišlo naskočení do "rozjetého vlaku" v Zaragoze...

No doposud to je určitě moje nejzvláštnější sezona. Hlavně ten návrat s USA a období přípravy bez týmu bylo velmi těžké. A pak i naskočení do rozjeté sezony... Ale teď doufám, že se situace uklidní, že budu pokračovat v dobrých výkonech a doufejme, že mi to pomůže dostat se v příští sezoně do ACB, což byl samozřejmě cíl všeho. Ať již se Zaragozou, v což doufám, nebo někde jinde.

Život ve Španělsku vám vyhovuje?

Bez problémů. Španělsko mi velmi vyhovuje v podstatě ve všech aspektech. Po počátečním mluvení francouzsko-španělsky už jsem i osvěžil jazyk, takže není problém. Španělsko jako takové se mi moc líbí, i to byl jeden z důvodů, proč jsem se sem chtěl vrátit. Před šesti lety jsem hrál v Madridu a ta sezona ve mně zanechala moc dobré vzpomínky, i když jsem nemohl hrát s prvním týmem Realu. Zaragoza je pěkné město a Madrid ani Barcelona nejsou moc daleko, rychlovlakem jsem tam za hodinu a půl.

Určitě bedlivě sledujete výkony vašich reprezentačních spoluhráčů Jiřího Welsche a Luboše Bartoně, kteří rovněž působí ve Španělsku. Jak často jste s nimi v rozběhnuté sezoně v kontaktu?

Ne dost. S Jurou trochu více, s Lubošem v podstatě ne, ale musím se polepšit. Jirka určitě nemá lehkou sezonu, týmu se moc nedaří, a tak je těžké se i prosadit individuálně a ještě pod takový to trenérem... Naopak Lubošovu týmu se myslím daří skvěle, hlavně v Eurolize. Taky jsem v kontaktu s dalším kamarádem Martinem Markem, který hraje na jihu Španělska nižší soutěž.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž