Ivan Beneš na lavičce strakonických basketbalistek.

Ivan Beneš na lavičce strakonických basketbalistek. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Strakonický basketbal změní tvář. Tým převzal trenér Beneš

  • 0
Strakonické basketbalistky převzal Ivan Beneš. Působil jako hlavní trenér, asistent a opět jako hlavní kouč USK Praha, který pravidelně hrává nejvyšší evropskou klubovou soutěž. Je i asistentem Lubora Blažka u národního celku žen.

Minulý týden začal vést strakonické ženy a hned ho čekalo těžké utkání ligy žen Strakonice - Slovanka. Domácí celek vyhrál 76:69. Nový kouč se vzápětí posadil na lavičku a jen špitl: "Prosím, nechte mě vydechnout." Kolem stáli snad všichni novináři, kteří o strakonickém ligovém basketbalu žen nejčastěji píšou.

Můžete zhodnotit utkání?
Hru hodnotit nebudu. Zhodnotím jen výsledek. Myslím si, že holkám se hodně ulevilo. Mně taky, protože můj start tady byl obtížný. Holky konečně vyhrály a viděli jste, jakou měly radost. Je to pomalu těžší než v Eurolize. Zápas to byl bojovný. Jsem rád, že holky nepodlehly chvilkám, kdy se nám nedařilo. Když jsme se dostali do problémů, že to nezabalily.

Co vás nejvíce potěšilo?
Že utkání v konci dotáhly k vítězství. Nebyl to lehký zápas. Byl to velice těžký zápas. Slovanka má hodně konsolidovaný celek a ví, co chce hrát. To bylo vidět celou dobu. O to více si cením, že se holky tady takhle daly dohromady. Je to asi vidět, měl jsem nervy.

Kolik zápasů strakonického týmu jste předtím viděl?
Musím říct, že skoro všechny. Mám přítelkyni ze Strakonic a ona k basketbalu inklinuje. Takže než bychom doma koukali na přiblblé seriály, koukáme na basket ze Strakonic. Viděl jsem hodně těch minulých zápasů. A to jsem nevěděl, že bych sem měl jít.

Proč jste se rozhodl jít do toho ve Strakonicích? Viděl jste, v jakém stavu tady tým je?
Viděl. Musím říct, že to nechápalo plno lidí kolem mě. Když to řeknu na rovinu, mohl bych si užívat peněz z USK. Ale chtěl jsem pomoct. Aby to nevypadalo, že se chci zalíbit. Mám ke Strakonicím nadstandardní vztah. Takže když mi pan Gaisler řekl, jestli bych nešel pomoct, tak jsem řekl, že půjdu.

Měl jste původně být asistentem amerického trenéra Liena.
Ano. Pak se ale strany dohodly, že trenér Lien skončí, a vzal jsem tým jako hlavní. Ale pomoc jsem začal zvažovat hned. Proto, že Strakonice jsou mi sympatické.

Výkon domácích byl tentokrát více basketbalový než dřív.
To nechci hodnotit. Jen doufám, že se to divákům líbilo. Jestli to byl lepší basket, jsem rád, že ho předvedly zrovna v tomhle zápase. Věřím, že nás to nakopne a popereme se ještě o lepší umístění v tabulce. I když jedna výhra všechno nezařídí, my jsme ji tu všichni moc potřebovali.

Neměl jste ve třetí čtvrtině obavy? Soupeřky stáhly náskok vašeho týmu, a dokonce šly do vedení.
Obával jsem se celý zápas. Prostě v basketu nemůžete být nikdy v klidu. Stačí dvě tři střely a soupeřky si připíšou osm bodů. V začátku třetí čtvrtiny jsme dostali trojku, pak dvojku, a bylo po náskoku. O výsledek jsem se obával.

Co jste stihl trénovat v přípravě před tímto zápasem?
Obranu. Předat základní filozofii, princip obrany. Moc jsme toho měnit nemohli. Měli jsme secvičenou jen jednu variantu. Nemohli jsme ani nic jiného měnit, takže jsme ji hráli celý zápas. Věřím, že to na Slovanku platilo.

A v útoku?
Vycházel jsem z kombinací, které přede mnou trénoval kolega. Určitě jsem nechtěl přijít a hned všechno změnit. Kombinace jsme nechali a přidal jsem tam akorát jednu svoji. Řekli jsme si, na co se mají hráčky v kombinacích koncentrovat.

Mluvil jste s hráčkami o tom, proč se jim předtím nedařilo?
Měl jsem s každou hráčkou individuální pohovor. Většinou tak 15 až 20 minut. Ptal jsem se na všechno. Nebudu přesně říkat co, ale bylo to o tom, proč se nedařilo. Chtěl jsem vědět něco o zapojení v týmu, co by chtěly v tréninku. Jako když přijdete k panu doktorovi. Taky se vás zeptá, co chcete léčit. Tím neříkám, že jsem přišel léčit. Ale chtěl jsem vědět, co bolí, a co ne. Pak to zkusíme nějak dát dohromady.

Trochu jste asi hru zjednodušil. Vypadalo to, že hráčky byly předtím z mnoha systémů, které se tu hrály, dost zmatené.
Hráli jsme na tři kombinace. Raději méně kombinací a dobře, než více a nevědět, co se má hrát.

Za první půli nastřílel váš tým 47 bodů. Předtím měl problém nastřílet je za celý zápas.
První poločas byl dobrý. Upozorňoval jsem na to holky. Hrálo se na málo hráček a dalo se čekat, že to nevydrží celý zápas. Je to trošku i o kondici a věřím, že přes svátky něco doženeme. Po kondiční stránce to taky není úplně ono.

Pokusíte se ještě zabojovat o osmičku pro play-off?
Věřím, že družstvo by o osmičku mohlo zabojovat. Ale to je ještě hodně daleko. Nemá cenu po jednom vítězství spekulovat. Čeká nás těžká práce. A i kdyby se mělo hrát o záchranu, budeme pracovat. Abychom se třeba v pohodě zachránili.
Ale každý si představuje, že osmičku doženeme.

Postavil jste na začátek samé zkušené hráčky.
Vsadil jsem na ně. Mladé jsem tam nepouštěl, protože jsem si to prostě netroufl. Viděl jsem je na tréninku a vím, že jsou talentované a s budoucností. Ale prostě jsem si nedovolil je v tomhle utkání postavit.

Příště hrajete s USK, kde jste předtím pracoval.
Zkusíme do té doby v přípravě zase něco dopilovat. U tohoto soupeře nemáme co zkazit. Pojedeme si to zkusit. Věřím, že holky budou hrát psychicky v pohodě. Půjde jen o to, aby nás soupeřky nějak nedevastovaly. Abychom si zahráli pěkný basket.

Pak máte IMOS Brno.
To je to samé. IMOS je pro nás opět silný soupeř. Další klíčový zápas máme až na DSK (v hale Karlína). To je náš program do Vánoc.

Máte tu dvě Američanky, které mají slušný potenciál.
Určitě. Chtějí hrát tak aktivně, až to někdy nejde. Ale to je o taktice hry v útoku. Věřím, že to zvládneme. Jsou to kvalitní hráčky a jsem rád, že tu jsou.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž