V očích dlouhánů v bílých dresech se toho zrcadlilo mnoho. Hrdost. Dojetí. Radost. Úleva. „U mě převládá taková lehká spokojenost,“ přidal Hruban po premiéře na čínském šampionátu. „Tenhle zápas byl přece jen tak trochu za odměnu - a teď začíná seriózní práce. Ukázali jsme, že sem patříme, že nás nepřejeli, že můžeme s USA místy i hrát. Teď chceme začít i vyhrávat.“
Proti Japonsku (úterý) a Turecku (čtvrtek) posílilo českou víru hned několik pasáží souboje s Američany. Třeba ta, když v úvodu vedli 11:7.
„Klasický pískej konec,“ usmál se Hruban. „Ale jasně, když se vám povedou na začátku první akce, vedete. My věděli, že to bude o těžké práci a nasazení po celých 40 minut. Začali jsme absolutně beze strachu. Respekt ano, ale strach ne. To byl první splněný pokyn.“
Sestřih ze zápasu Česko - USA:
Díky tomu nepřišel žádný debakl. „O dvaadvacet bych to před zápasem bral,“ souhlasil Hruban. „Chtěli jsme, aby nás úplně nesmetli, abychom neodcházeli se svěšenými hlavami. A hlavně si to užili fanoušci, těm chceme hrozně poděkovat. Přijelo jich strašně moc, tolik jsme nečekali ani v nejdivočejších snech. Nádherný pocit.“
Nejde o přehánění v euforii, rozlehlá aréna Oriental Sports Center chvílemi skutečně bouřila v češtině.
Hruban se jen přidal ke všem dalším Čechům: „Skvělá atmosféra, neuvěřitelné množství českých vlajek a českých fanoušků. Podporu jsme na hřišti opravdu cítili a slyšeli, i když to pro ně muselo být náročné.“
Dále se basketbalisté shodli na nejďábelštějším soupeři: když Kemba Walker začal kmitat nohama, vítězové StarDance by jen zbledli závistí. „Neuvěřitelně rychlý první krok, tak silný na nohou je… Když se zastavil, mohl z toho udělat čtyři další věci. Když potřebovali dát koš, prostě ho dal,“ velebil Hruban eso Boston Celtics.
Ale také superstar bez hvězdných manýrů.
„Byli úplně v pohodě,“ ocenil Hruban soupeře. „Ukázali, že jsou profesionálové, poděkovali nám za dobrý zápas, my jim taky, popřáli nám hodně štěstí. Ten výběr sem nepřivezl největší hvězdy, chovali se pokorně, neměli problém prohodit na hřišti pár slov. Dneska tam panoval vzájemný respekt.“
Donovan Mitchell, Kemba Walker a Joe Harris (zleva) na tréninku amerických basketbalistů
Nejen proto se jednalo o výjimečný, neopakovatelný večer pro český basketbal.
„Opravdový turnaj a skutečný basket začne s Japonskem, to je soupeř pro nás,“ říká Hruban o úterním souboji o naději na postup mezi nejlepších 16 celků. „Amerika hraje úplně jinak, v podstatě žádné signály, vezmou míč a hrají jeden na jeden, maximálně si postaví clonu. Ubránit jejich stop jump je skoro neřešitelná věc. Ale to, proti komu hrajete, v tu chvíli nemůžete vnímat. Pak by člověk myslel na blbosti, ne na basket.“
Od chvíle, kdy bylo po všem, si ale vzpomínky hýčkal jednu po druhé: „Doufám, že nám všem zůstanou do konce života.“
