Trochu podobně mluví o svých záměrech do budoucna i hrající brněnská basketbalová legenda Hana Horáková. "Vrátila jsem se domů, abych si, ještě než skončím, zahrála s holkami, které znám. Už nemám nějakou velkou motivaci nebo cíle. Prostě dokud mi bude sloužit zdraví, chci hrát. A až mě to přestane bavit úplně, tak se na to vyprdnu," tvrdí rozehrávačka.
Do svého osudového klubu ze Žabovřesk se v létě vrátila po dvou letech v zahraničí, kde si vyzkoušela angažmá v tureckém týmu Fenerbahce, ruském Jekatěrinburgu a chvilku také ve slovenských Košicích. V Brně však narazila na jiné mužstvo než to, ze kterého mířila do Istanbulu. Tehdy zažila mistrovské oslavy a v Eurolize cestu do čtvrtfinále.
Jak si vedla Hana Horáková v Eurolize za ŽabinyEuroliga 2009/10 (Frisco Siko Brno) Euroliga 2012/13 (BK Imos Brno) |
Teď se s ním v evropské soutěži trápí a pravděpodobně zažije konec už ve skupině. "Mrzí mě to hlavně kvůli tomu, že máme dobrý tým, i když bez zahraničních hvězd. Určitě máme na víc, než co hrajeme. Rivas Madrid také neměl žádný top tým a skončil v celé Eurolize druhý," upozorňuje Horáková s tím, že Brnu prostě na velké hvězdy chybí peníze. "Ale postoupit jsme mohly. Některé zápasy jsme prohrály jen smolně o dva tři body," dodává.
Ve třiatřiceti letech už myslí na konec kariéry. A na rodinu? "Ježíši, to je zakletá otázka. Každý se mě na to ptá, ale nechci to rozebírat."
Horáková tak volí ke kariéře trochu jiný přístup než její někdejší, o čtyři roky mladší spoluhráčka ze "Žabin" Jana Veselá. Ta je v zahraničí už od roku 2008 a zatím se domů nechystá. "Mně dva roky venku úplně stačily, už jsem chtěla domů," tvrdí Horáková.
V turecké metropoli i v Rusku na hranicích Evropy a Asie se nudila. "Je samozřejmě obtížné přijít do prostředí, kde to neznáte. Nudila jsem se, protože jsem neměla celý den co dělat. Neměla jsem kam a s kým jít ven na večeři, na kávu, nic...
Všechno se točilo akorát okolo basketbalu," posteskla si. Zato v Brně je spokojená. "Máme třeba dva dny volna, můžu jet navštívit rodiče, zajdu si za kamarády," pochvaluje si.
Rodačka z Bruntálu už Brno považuje za svůj domov. "Také jsem tu jedenáct let, a moc spokojená. Ale na Bruntál rozhodně nedám dopustit," usmívá se nejlepší hráčka mistrovství světa v roce 2010. Preference při návratu do Česka tedy měla jasné. I když o ni stálo i USK, kde dříve působila a také má některé kamarádky. "Ale hrát tam nepřicházelo v úvahu," přiznává.
Z Brna byla zvyklá na časy, kdy USK marně toužilo tým ze Žabovřesk porazit, teď se vše poněkud otočilo a prim hrají Pražanky. "Ale musím říct, že mezi námi nikdy nebyla nějaká velká rivalita. Vždycky se to dost nafouklo, když jsme proti sobě hráli. Samozřejmě, že jsou to zápasy dvou nejlepších týmů a každý se v nich chce vyšťavit. Rozhodně v tom však není nic nezdravého," říká Horáková.
S Imosem letos musela poprvé skousnout i porážku od někoho jiného než USK. Na podzim Brňanky překvapivě prohrály na hřišti týmu tenisového bosse Iva Kaderky VŠE Praha. "Nejsme roboti, prostě jsme hráli blbě, nepovedlo se nám to," říká k utkání, jehož odvetu zažije ženská liga už zítra v hale Rosnička. "Nebereme to tak, že bychom jim měli něco vracet, do teď jsme se soustředili na Euroligu," dodává.
Stále zdůrazňuje, jak si do Brna přišla hlavně zahrát s "holkami, se kterými se zná", na hřišti je jasnou tahounkou. "Na rozdíl od některých hráček, které měly být oporami, si Hanka i v přípravě odmakala svoje. Výkonnost stále má," chválil kouč Jan Bobrovský hráčku, která v Brně podepsala smlouvu jen na tuto sezonu a s pokračováním v reprezentaci také nepočítá. Ale i ten děda Komárek nakonec na jaře zasel...
