Minneapolis Lakers, kdysi slavný tým, prožívali v roce 1960 špatnou sezonu. Trápili se na chvostu NBA. V St. Louis prohráli už čtvrté utkání. V mrazivém lednovém večeru se toužili klubovým letadlem co nejrychleji vrátit do Minnesoty. Nakonec však děkovali osudu, když je z Iowy odvážely automobily.
V St. Louis zrovna zuřila sněhová bouře a piloti charterového letu se dlouho rozhodovali, zda vůbec vyletí. Po dvou hodinách dohadování nakonec přece jen odstartovali. Hráči se mezitím připravovali na partičku karet, kterou už však nestihli. Krátce po startu totiž celé letadlo zhaslo.
"Najednou byla tma a zima," vzpomínal na okamžiky strachu legendární Elgin Baylor, v té době nováček v NBA. "Pilot ale nic neříkal. Až když se všichni začali ptát, co se děje, nám oznámil, že jediná věc, která funguje, je generátor. Zkrátka vůbec nevěděl, kam letíme."
Návrat na letiště v St. Louis byl vyloučen. V kokpitu nefungovala ani vysílačka a piloti by tak stroj nemohli bezpečně navést na ranvej. Nezbývalo jim, než letět dál a hledat jiné řešení. Zkoušeli ze sněhové bouře vyletět, ale marně. "Nejhorší byla ta dlouhá doba, kdy jsme věděli, že máme vážné problémy," přiblížil pocity hráčů rozehrávač Bobby Leonard.
Po pěti hodinách vyčkávání už byl čas na nějaký čin. Letadlu totiž docházelo palivo. Piloti zaletěli se strojem tak nízko, jak jen to šlo, a snažili se najít vhodné místo, kde by mohli nouzově přistát. Nakonec se rozhodli pro kukuřičné pole v malém městě Carroll ve státě Iowa.
Po několika přeletech, během nichž mapovali terén, se piloti konečně odhodlali k přistávacímu manévru. Po kukuřičných klasech dokodrcali k záchraně. Rod Hundley, jeden z tehdejších hráčů Lakers, popsal přistání "jako když pustíte basketbalový míč a necháte ho doskákat."
Šťastné hráče pak odvezli do Minneapolis automobily. Pilot Vern Ullman s letadlem za pár dní z pole odletěl. Stejné letadlo dokonce Lakers využívali až do konce sezony. Po ní však větrnou Minnesotu opustili. Zamířili do Los Angeles.
