V končící lyžařské sezoně jste absolvovala pouze úvodní sprint v Ruce, potom se ohlásily zdravotní patálie. Chtěla jste se vrátit v polovině února na Světovém poháru ve Falunu, ale žádný start jste už nepřidala - proč
Ten můj zdravotní problém se ještě trochu vrátil. Byla to otázka jen několika dnů, ale právě v době, kdy se chystal odlet na sever. A na závěrečnou Tour do Kanady si mě nikdo netroufl poslat, když nebylo jasné, jaké bych po odmlce podávala výkony.
Souvisel zdravotní problém s poruchou příjmu potravy, která vás zaskočila loni v listopadu?
Ano, bylo to spojené s oslabenou imunitou, ale nic zásadního, jen to přišlo ve špatné době. Ani jsem nemusela ležet v posteli. Normální člověk by to nejspíš ani nepocítil, ale nemohli jsme riskovat, že by se zase něco pokazilo. Problém už je zažehnaný, trénuju bez omezení a věřím, že forma je zpátky a všechno je na dobré cestě.
Stravovací návyky, které vám vštěpovali lékaři, už máte zažité?
Ještě se s tím trochu peru, ale pracuju na tom. A v Trutnově mě podporuje Buřtárna U pěti buků, kam chodím na obědy a večeře, takže jsem těžce pod kontrolou. (smích)
Lyžařskou sezonu jste ukončila dřív - může vám to pomoci v tom, že jste tak vlastně získala víc času na přípravu na Pražský maraton? Ten bude vaší první a poslední šancí na splnění limitu...
Tak to neberu, pořád se považuju za lyžařku a mrzí mě, že sezona takhle dopadla. Letní olympiáda je sen, pro který dělám maximum, i když to neřeším jako otázku života a smrti. Hlavním snem je uběhnout maraton - považovala bych za čest, kdybych o sobě mohla říci, že jsem maratonec.
Říkáte, že běžecký trénink absolvujete bez omezení. Takže pohoda?
Vždycky to trochu bolí. Zatím jsme trénovali spíš objem, ale už mám za sebou i tréninkový maraton.
Můžete to přiblížit?
Bylo to docela příjemné. Manžel mě doprovázel autem, tak mě občerstvoval, náš pes na mě koukal ze sedačky spolujezdce. Ráno jsem po silnicích u Trutnova uběhla 33 kilometrů, odpoledne zbývajících devět, aby to napoprvé nebyla moc velká rána. Běžela jsem v tempu na čas kolem tří hodin, což bylo slušné, vždyť jsem tolik za den nikdy neuběhla. Limit pro olympiádu je 2:35 hodiny, takže v tréninku budu muset postupně přidávat, ale při tom tréninkovém maratonu jsem neměla žádný problém.
Trénink vám sestavuje pouze manžel, anebo se radíte s běžeckými specialisty? Loni jste hovořila o možnosti tréninku s Jarmilou Kratochvílovou...
Zatím to řešíme s manželem, ale doufám, že spolupráce s paní Kratochvílovou začne ještě letos. Tenhle rok jsme spolu zatím nemluvily, loni jsme se domlouvaly, že spolupráce bude výraznější, až se rozhodnu jenom běhat. Jenže už je na čase zapracovat na běžecké technice, které jsem se dosud nevěnovala - musím za paní Kratochvílovou vyrazit, aby se na mě podívala.
Kdy tedy odložíte běžky a budete se věnovat pouze běhání?
Těžko říct. Teď jsem pořád lyžařka s tím, že běhání bude letos asi víc, na červencovém mistrovství Evropy v Amsterodamu bych chtěla běžet půlmaraton. S příští zimní sezonou ale počítám.
Hovoříte velmi optimisticky - zdravotní patálie, kdy jste kvůli nedostatku jídla skončila v nemocnici, už jsou zapomenuty?
Beru to tak, že si tělo řeklo o odpočinek. Lékaři říkají, že jsem zdravá, tak nevidím důvod, proč se sportem nepokračovat. V tuto chvíli mám ze sportu radost, která mě drží nad vodou. To, že můžu vyběhnout ven, je pro mě euforie, svoboda a vášeň.
