Diskuze

Jak hry mění život. Už mi není trapné lehnout si po obědě, říká Ďurdiaková

Poprvé v životě vyzkoušela namáhavé a bolavé klání na 35 kilometrů. V rámci mistrovství Evropy družstev na malebné kolonádě v Poděbradech se Tereza Ďurdiaková pokoušela o splnění limitu na světový šampionát v Oregonu 2022, a přestože česká chodkyně na kvalifikační čas nedosáhla a skončila devátá, cenila si závodu jako kvalitního tréninku na olympijské hry v Tokiu.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
JS

J81a28n 98S56v63o72b65o11d61a

16. 5. 2021 17:59

Nerozumím tomuto pseudosportu. Dnes odpoledne jsem na něj několikrát narazil na ČT a o chůzi se nedá mluvit. Stačilo pár minut pozorování a u všech z té "špičky" jde o jasný běh, kdy je i pouhým okem bez zpomalení viditelné, že se prostě ne vždy alespoň jedna noha dotýká země, což je dle mých znalostí základní pravidlo chůze. Ten sport vypadá směšně a extrémně nezdravě, pravidla jsou směšná a nikdo je nedodržuje (rozhodčí musí být neskutečně podplacení, či slepí), čili si říkám "proč to vůbec existuje a je to i na OH?" V tom se snad jen perou špinavé sponzorské peníze (nikoli pro závodníky), protože jiný smysl fakt nevidím.

0 2
možnosti
FP

Pravdivá je ta první věta Vašeho příspěvku. Nerozumíte tomuto sportu.

1 0
možnosti
NZ

Takhle si huntovat tělo. Sportovkyně potřebuje dva týdny na odpočinek..

Jak potom funguje v běžném životě?

To se s toho závodění dostává dva týdny.

No nohy musí pekelně bolet a určitě i křeče se dostaví, pokud nemá dobrého maséra po ruce hned po soutěži.

Nezávidím. Divný sport.

Asi by měla na to jet na kole vedle Martinky Sáblíkove, když má takovou výdrž.

0 2
možnosti