Ale prvním krokem je postup do finále.
To beru jako splnění úkolu a chci si v kvalifikaci co nejmíň ublížit. Budu strašně šetřit síly, protože závod je už druhý den. Aby to achilovky vydržely.
Takže první pokus a domů?
Rozhodně. Kdyby to byl druhý, budu hodně naštvaná.
Hodíte uvolněně, nebo vší silou?
Budu se snažit šetřit se, ale atmosféra stadionu tam prostě je. Přemotivování pak vede spíš k horšímu.
Házela jste v Koreji vůbec?
Jo, s imitací oštěpu. A šlo to docela dobře. Ale co jsem tak slyšela, tak to tady lítá všem z naší skupiny, vzdálenosti nejsou špatné. Jenže něco jiného je travnatý stadionek a pak hlavní stadion.
Proběhly už nějaké sázky na výsledek?
Možná přijdou. Třeba napíšeme tajně své výkony, zalepíme je do obálky a po závodě porovnáme. To pak je vždycky úplně jinak.
Jak?
Je to zajímavé, záleží na povaze člověka. Já tam prostě mívám víc, vždycky věřím, že hodím daleko. I když se necítím dobře, doufám, že se něco dobrého stane. A pak jsou lidi, kteří si naopak nevěří.
Takže to číslo začíná sedmičkou?
Zatím jsem nic nepsala.
A uděláte to tentokrát?
Jo, nebojte se. Ale nebudu to teď říkat.
