Vítězslav Veselý | foto: Aleš Gräf/graf.cz

Kotník brnká, bude to dobrý, hlásí oštěpař Veselý. Koleno cítil jen málo

  • 0
Moskva (Od naší zpravodajky) - Z oštěpařského sektoru odcházel nejistý, za hranici finálového limitu se Vítězslav Veselý nedostal. Nakonec v souboji o medaile díky výkonu 81,51 m chybět nebude. Navíc český oštěpař hlásí: "Forma tam je." Dva týdny pauzy od házení kvůli bolavému kolenu zatím jeho letošní výkonnostní pohodu nenarušily.

Váš první pokus v kvalifikaci byl daleký, ale přešlápl jste. Jak moc jste litoval, že musíte i na druhý?
Pro koleno by bylo lepší, kdybych ho pošetřil. Škoda. Asi jsem byl blíž čáře, než jsem myslel, pocitově ty rozběhy... Nevím, na čem jsem, tak běžím pomalejc a myslel jsem, že je tam dost prostoru, což nebylo. Teď je to trochu riskantní, nešel jsem třetí hod a nemám jistý finále a doufám, že mě těch osm lidí mě nepřehodí v další skupině. (Rozhovor vznikl předtím, než doházela druhá kvalifikační skupina - pozn.)

Jak těžké bylo odhodlat se k riziku a neházet?
Přede mnou šli tři dobří oštěpaři a čekal jsem, jestli se jeden z nich dostane přede mě, pak bych asi do toho šel a neriskoval. Ale ani jeden nešel. Pak mě přehodil Andreas Thorkildsen, takže jsem na čtvrtém místě, ale snad to bude stačit. Když to nevyjde, tak to bude průšvih

Jak se vám házelo?
Noha je slabší, ale Železňák říkal, že nohy jsou dobrý. Stehna tak nabitý nemám, ale jede mi kotník. Brnká, mám ho dobrej, zachraňujeme mě. Mondo je rychlý a má rychlou odezvu, kotník na to musí reagovat, což dělá, to je dobře. Snad vydrží do finále. Jinak je to opatrnější. 

Koleno drží?
Mám v sobě prášek, malinko tam něco pociťuju, ale.. Bude to dobrý! Bude to dobrý!

Takže hlava funguje mnohem líp než noha?
Noha si řekne večer, to se uvidí. Po námaze napuchá. Teď ji chci co nejrychleji zaledovat.

Co udělat s kolenem do finále?
Co nejrychlejc ledování, to udělá nejvíc. Pak si ho dáte nahoru, aby nenateklo. Moc nechodit. Hodím záda do postele, dám si knížku, večer se podívám na Zuzku Hejnovou. A dobrej spánek taky pomáhá ... Zjistil jsem, že když se dobře vyspím, je otok menší. Doufám, že se mi to podaří, před kvalifikací jsem byl hodně nervózní, blbě se mi spalo. I v sektoru jsem to hodně prožíval, zatmívalo se mi před očima. Asi z toho, že jsem nevěděl, na čem jsem. Byl to závod po dlouhý době, mávalo to se mnou. Doufám, že o to to bude lepší ve finále.

Dělalo vám brzké vstávání problém?
Kdybych vám řekl, v kolik jsem se probudil, nevěřili byste mi. 

V kolik?
Nechci o tom moc mluvit ... No, šel jsem spát po jedenáctý a probudil se... Na hodiny jsem se podíval v půl třetí, probudil jsem se tak někdy ve dvě zdejšího času. Našeho jsem nespal celou noc.

Usnul jste ještě? 
Čekal jsem, až v šest otevřeli na snídani. Teď si lehnu do postele a budu spát až do finále. Je odpoledne, to je super. 

Uklidnila vás kvalifikace, že forma navzdory problémům pořád je?
Je to tak. Předchozí dny jsem byl malinko rozhozenej, co z toho bude, proto jsem nechtěl nic říkat do médií. Už na rozcvičování jsem cítil, že to není špatný. Ve druhém hodu jsem se bál přešlapu, zadrobil jsem, a bylo to na tu techniku docela daleko. Forma tam je.

Kdy jste vlastně před šampionátem naposledy házel?
Zkusil jsem šest hodů v neděli. A předtím v Nymburku, před dvěma týdny.

Loni na olympiádě vám dva dny pauzy mezi kvalifikací a finále nesedly, nehodily by se v Moskvě? 
To je paradox. Člověk si nevybere, musím se poprat s tím, co je. Dva dny by kvůli kolenu asi bodly.

Pomůže vám zranění psychicky, že necítíte ten tlak z očekávání úspěchu?
To jsem si myslel, ale stejně jsem byl nervózní dost.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž