Mužík žil v domění, že už vypadl

Edmonton - Ještě zhruba čtvrt hodiny po doběhu závěrečného semifinále na 400 metrů překážek žil Jiří Mužík v domnění, že jej minul postup do finále mistrovství světa. V šatně se dávno po zveřejnění výsledků vnitřně rozloučil se svojí další individuální účastí na šampionátu a začal přemýšlet o štafetě. Radovat se začal až poté, co mu o postupu řekl jeho slovenský manažer Alfons Juck. Český reprezentant doběhl v druhém ze tří semifinále na třetím místě ve svém letošním suverénním maximu 48,53 sekundy. Výkon mu s přehledem stačil na postup časem, Mužík se ale v pozávodní euforii při počítání jednoduše spletl.

"Mít telefon, už jsem si nechal přebukovat letenku," žertoval poté, co se jako mávnutím proutku proměnily jeho pocity o 180 stupňů.

Než se dozvěděl radostnou zprávu, zpytoval svědomí, protože prohrál boj o druhé postupové místo s Rusem Gorbanem o pouhé tři setiny. "A na trati jsem udělal na překážkách dvě chyby, při kterých jsem ztratil nejmíň dvě desetiny. Proto jsem si nadával, že jsem se o postup připravil sám," vyprávěl již rozesmátý Mužík, který se do finále mistrovství světa probojoval podruhé v kariéře. Poprvé nečekaně jako nováček v roce 1997 v Aténách, před dvěma lety v Seville neuspěl v semifinále.

Po skončení semifinálových běhů prožíval peklo. Domníval se, že jej stihl stejný osud, jako ostatní členy tréninkové skupiny Dalibora Kupky, jejímž je od letošního roku členem. Zachoval, Bláha i Tesařík zůstali v minulých dnech těsně před postupovými branami.

"O to větší mám teď radost. Rychleji než dnes jsem běžel jen jednou v životě. Jsem rád, že jsem konečně dokázal, že jsem o svých možnostech nemluvil do větru," dodal Mužík, který do Edmontonu přijel s letošním maximem 49,24 sekundy.