"Myslím si, že limit je na spadnutí. Určitě se o něj chci nyní pokusit," prohlásila 27letá vrhačka pardubické Hvězdy, jež je největší regionální nadějí na zisk nejcennějšího kovu.
Čtyřicet centimetrů se zdá dost...
Myslím si, že to není moc vzhledem k tomu, v jaké formě jsem nyní. Limit není nepřekonatelný. Moje výkonnost se ustálila na sedmnácti metrech. Teď jen čekám, že se mi to jednou povede a pokus mi ulítne.
Nejlépe určitě už dnes v Táboře. Jak by měl závod vypadat, aby byl pro vás co nejideálnější?
Především se nesmí vléct. Vyhovuje mi, když nás závodí méně a nemusím se dlouho rozcvičovat mezi pokusy. Ve startovní listině je jedenáct koulařek, což je optimální číslo. Mohlo by to být dobré. Ale záleží i na počasí. Na víkend se má ochladit, tak uvidíme.
Bude vám ochlazení svědčit?
Pařáky určitě nemusím. Osobák 17,10 jsem hodila v Kladně za deště. Když je kvalitní kruh a drží nohu, počasí nehraje až takovou roli.
Důležitou roli ale hraje zdraví. A vy prý máte trable se zády...
To je tragédie. Čtrnáct dnů mám horní část zad mezi lopatkami zablokovanou. Už mě rovnali, ale pořád to není dobré. Trénink je omezený. Házím jen v závodech, omezila jsem i posilovnu. Můžu akorát běhat, skákat a dělat techniku. Trénuji, co mi zdraví dovolí. Ale není to taková tragédie, potřebuji si hodně odpočinout. Můj výkon to neovlivní, v závodě na to nemyslím.
Takže věříte, že to klapne?
Doufám v to. A tím nemyslím titul, ten se u vás bere jako samozřejmost. Musela bych závod hodně pokazit, abych nezvítězila.
O limit se pokoušíte od začátku sezony. Nejste nervózní, že zatím nepadl?
Nejsem ve vrcholovém středisku a nikdo mi nedrží nůž na krku, tak mě to zase až tak nesvazuje. Bude fajn, když splním limit. Ale pokud ne, nečeká mě odnikud vyhazov a nikdo mě nebude kárat. Jasně, v Pardubicích limit všichni chtějí, ale netlačí na mě. Pro psychiku je to lepší.