Letošními časy zatím za svým historicky nejlepším zaostává bezmála o sekundu. Ani podle atletických tabulek není Zuzana Hejnová na trati 400 metrů překážek nejrychlejší ženou sezony, byť jen o dvě setiny za Američankou Littleovou.
Přesto podle fanoušků evropská atletka měsíce července vyhlíží velké věci. Mistrovství světa, Peking, stadion Ptačí hnízdo a... Třeba i titul, jaký si odvezla z minulého šampionátu v Moskvě?
„Peking 2008 byl má první olympiáda, bylo mi jedenadvacet, dostala jsem se do finále, to byl velký úspěch,“ vybavila si osmadvacetiletá závodnice, tehdy sedmá. „Doufám, že se to teď ponese v podobném duchu, že budu úspěšná.“
Takže se po sezoně zdravotního soužení opět cítíte silná?
Teď se hlavně cítím uvařená.
Ale v Pekingu může být úplně stejný pařák. I proto teď trénujete přes poledne?
To ne, chodíme tak normálně, ale uběhnu sto metrů a mám dost.
Přesto se zdá, že vaše cesta může vést až k vrcholu.
Ze začátku jsem nadšená nebyla, běhala jsem v tréninku dobře, ale výsledky tomu neodpovídaly. Říkala jsem si, že když se po zranění vrátím na čas 54 sekund, bude to dobré. Jenže ono mi to pořád nešlo a nevěděla jsem proč. Nebyla jsem zajetá v závodním rytmu, nebyla jsem zaběhaná - jednou jsem závod rozběhla příliš pomalu, pak zase rychle.
Kdy přišel zlom?
V Paříži jsem to trefila, prolomila to a teď si zase věřím. Původně jsem si myslela, že tam ani nepojedu a budu raději doma trénovat, pak jsem si ale řekla, že by to byla škoda. Mám ten staďák ráda, běhá se tam rychle a ono se to tam doopravdy zlomilo. Ambice ze začátku nebyly takové, ale teď už je zase mám. Trénink jde dobře, cítím se čím dál líp a mohla bych čas ještě stlačit.
Kam třeba? Na rekordní čas z Moskvy 2013?
Letos asi ne, ztratila jsem za rok hodně rychlosti, musím na ní tvrdě zapracovat. Když vydržím zdravá a budu moct natrénovat naplno, může to být příští rok. Teď můžu běžet možná 53,50, ale taky záleží, jak bude připravená Jamajčanka Spencerová. Pak by se pro zlato muselo běžet ještě o něco rychleji, ale 53,50 na medaili stačit bude.
Motivujete se koukáním na záznam moskevského šampionátu?
Běžela jsem od začátku do konce, netuhla jsem a dodnes nechápu, jak je to možné. Občas si ten závod přehraju, abych se naladila. Byl to tenkrát jen souboj s časem a teď to může být dost podobné: vyběhneme v jedné lajně a pak se ukáže, kdo bude mít nejlepší závěr.
Třeba vy? Jste favoritka číslo 1?
Před dvěma lety jsem byla, moc soupeřek jsem tehdy neměla. Ale teď jsme vyrovnané, víc holek může běžet pod 54, pět šest jich může bojovat o nejvyšší příčky. A já doufám, že jsem mezi nimi.
