ANI METR NAZMAR. Četa pyrotechniků kontroluje krok po kroku trávník v Ptačím...

ANI METR NAZMAR. Četa pyrotechniků kontroluje krok po kroku trávník v Ptačím hnízdě, zda pod vnější fasádou neskrývá ukryté výbušniny. | foto: Profimedia.cz

850 tisíc strážců Pekingu. Tak se chrání MS atletů i přehlídka vojsk

  • 13
Peking (Od našeho zpravodaje) - V Pekingu probíhá další masivní bezpečnostní akce. Kvůli atletům na světovém šampionátu a kvůli 70. výročí oslav konce 2. světové války v Asii.

U recepce našeho novinářského hotelu Jade Beijing vyrostl v pondělí bezpečnostní rám a my jím museli projít při východu (ano, skutečně při východu) z hotelu na ulici, včetně osobní prohlídky detektorem kovů.

V úterý tam rám zase nebyl.

Ve středu opět ano.

„Proč tu je?“ ptali jsme se mladičké dobrovolnice ve službách atletického světového šampionátu v Pekingu.

„Kvůli vaší bezpečnosti.“

Nechápal jsem, proč nás mají kontrolovat před vstupem na rušnou ulici mezi prostý čínský lid, když zanedlouho nás pro změnu prověří před vstupem na stadion (což už je naopak zcela pochopitelné a také jinde ve světě běžné).

Ale nad některými počiny prostě nemůžete v Číně přemýšlet.

„Občas se tu několik typů bezpečnostních opatření střídá zdánlivě nelogicky na sobě,“ povídá i Tomáš Janků, vedoucí české výpravy.

Atletům těsně před šampionátem v jejich hotelu sdělili, že v 9.00 musí opustit pokoje a zpřístupnit je pyrotechnické prohlídce. Napochodovali do nich psovodi.

„Vtipné bylo, že pár lidem z naší výpravy se předtím podařilo připojit na Facebook, který měl být údajně blokovaný. Vyděsili se, že budou mít problém,“ líčil překážkář Petr Svoboda.

Vojáci byli milí, nicméně při 90minutové prohlídce pokojů a zavazadel velmi důslední. „Zabavili mi nožík,“ hlásila sedmibojařka Eliška Klučinová, a nejen ona. Po zahajovacím ceremoniálu mistrovství, kam se dostavili nejvyšší čínští představitelé, jim nožíky opět vrátili – ovšem až na nůž náležící trenérovi Františku Ptáčníkovi. Ten totiž přesahoval parametry, které jsou v Číně legální, a bude mu navrácen až před odletem.

„Čína je poměrně bezpečná země,“ popisuje sinolog Martin Hošek, tajemník českého velvyslanectví v Pekingu. „Je tu přísný zákaz nošení zbraní, normální civilista nemá šanci udělat si zbrojní pas. Což souvisí i s povahou čínského národa. Oni své konflikty řeší poměrně horkokrevně. Jediný nástroj, který tady Číňané nyní při konfliktech používají, jsou nože, takové ty sekáčky. Proto se nyní na všech kontrolách zabavují nože, dokonce i sportovcům.“

Z nádraží třemi kontrolami

Nejde však jen o šampionát. Příští týden na něj plynule navážou monstrózní vojenská přehlídka a oslavy konce 2. světové války v Asii, přiletí také český prezident Miloš Zeman.

„Čínské bezpečnostní složky si obě události spojily,“ vysvětluje Hošek. „Kontroly jsou na všech exponovaných místech včetně metra. Na nádraží se u všech vlaků do Pekingu postupně prochází třemi prohlídkami, nikdy to nebylo tak ostré. A když chcete poslat balíček, musíte jít na poštu s průkazem totožnosti.“

Všechny doručené balíčky navíc procházejí rentgenem.

Výrazně tvrdší prohlídky mají podle Shanghai Morning Post panovat rovněž na letištích, což je i důsledkem události na domácím letu ze Šen-čenu, kde se jeden z pasažerů pokusil zapalovačem způsobit požár v kabině.

„Čína sleduje velice přísně všechny skupiny, které mohou mít povahu teroristických nebo separatistických,“ tvrdí Hošek. „V podstatě je nemožné, aby tu operovala profesionální skupina, která by někde ukládala bomby. Ale občas tu nějaká bouchne, spíše podomácku vyrobená. Nejde o příliš častý jev. Ale vždy, když se něco v takhle přelidněné zemi stane, se o tom hodně mluví. Což vrhá špatné světlo navenek. A to Číňanům vadí nejvíc.“

Při klání chodců stojí každých 10 metrů u trati jeden profesionální strážce bezpečnosti (šedivá trička). A všude kolem Ptačího hnízda i ve městě jsou navrch k vidění takzvaní „dobrovolní bezpečnostní pracovníci města“ (modrá trička).

Zpráva zveřejněná čínskou agenturou Xinhua zní až neuvěřitelně: „Peking zmobilizoval 850 tisíc svých obyvatel (z 20 milionů), aby pomohli patrolovat ve městě během atletického mistrovství a oslav konce války.“ S páskami na rukách mají hlídat každou ulici, obchody, trhy. Jakýkoliv náznak bezpečnostního nebezpečí oznámí policii.

Sie Ťun-jan, vedoucí jedné ze skupin střežících klid v Ptačím hnízdě, prohlašuje: „Bez nás dobrovolníků by tady byl chaos.“ Desítky šedých triček sedí v první řadě tribun. Když hrazení přeskočí fanoušek snažící se udělat si fotku s Boltem, likviduje ho dokonce patnáct strážců najednou.

Čínským divákům ovšem na první pohled veškeré kontroly připadají samozřejmé, v areálu panuje uvolněná atmosféra. „Bezpečáků je tu spousta, ale nikoho neruší,“ říká Tomáš Janků.

„Tady jsou taková opatření zcela přirozená,“ připomíná Hošek. „Čínská strana nechce nic podcenit a ponechat náhodě. Chtějí mít jistotu, že se nic nestane, zvlášť když sem přijely stovky zahraničních hostů.“

Špotáková: Extrém to není

Postupem dní jako by ostražitost na oko přece jen polevovala. „Zpočátku byly kontroly až přehnané, zato teď se občas zdají i děravé,“ všiml si Janků. „Ale pokud Číňané vědí, že v určitém perimetru tu žádné zbraně a výbušniny nejsou, mohou si to dovolit. Vzhledem k následujícím událostem to tady musí mít vyčištěné.“

Na hrách v Atlantě 1996 zažil podstatně preciznější kontroly. „Tam vyžadovali i otisky prstů.“ Barbora Špotáková pro změnu považuje za nejdůslednější prohlídky ty při mistrovství Evropy 2002 v Mnichově, rok po útocích 11. září 2001. „Letos nejsou v Pekingu kdovíjaký extrém,“ soudí oštěpařka.

Do útrob Ptačího hnízda projdeme s novinářskou akreditací dokonce i tunelem, kudy přibíhají na stadion maratonci. To by se tady při olympiádě nikdy nestalo.

Právě hry v Pekingu 2008 byly největší bezpečnostní akcí, která ve městě dosud proběhla. Čínská strana neprozradila, jakou částku tehdy na bezpečnost vynaložila, nicméně britské Timesy psaly o třech miliardách eur, trojnásobku oproti Aténám 2004. „Nemíníme proměnit Peking v pevnost. Chceme, aby se sportovci i diváci cítili bezpečně,“ tvrdil tehdy Čchiang Wei, zástupce tajemníka komunistické strany v Pekingu.

„Jo, připadal jsem si na zdejší olympiádě absolutně bezpečně, jako nikde jinde,“ ujišťuje Petr Svoboda.

Před sedmi lety se hovořilo o nasazení 150 tisíců policistů, vojáků a dalších bezpečnostních složek, k nimž přibylo dokonce 1,4 milionu „dobrovolných“ strážců bezpečnosti! Pro případ krize bylo podle Timesů k dispozici 74 vojenských letadel, 48 helikoptér, 33 námořních lodí i rakety země-vzduch.

Za dalších sedm let, až se sem hry v zimě vrátí, to bude obdobné.

Snad i proto je nyní v oficiálních prostorách šampionátu atletů (nikoliv všude ve městě) volný přístup na sítě Facebook a Twitter, které jsou jinak v zemi blokované.

Vždyť ve snaze o plusové body před volbami dějiště zimních her 2022 čínští funkcionáři přislíbili: Internet bude v olympijských zónách volně přístupný.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž