„Pamatuju si na mistrovství světa 1991 v Tokiu, kdy jsme oba měli být mezi prvními třemi, ale neprošli jsme kvalifikací. Tehdy jsem ho poprvé poznal nejen jako závodníka,“ říká Backley, někdejší světový rekordman.
Na dráze se za ním přes překážky vrhají mladí závodníci, které si sezval na tréninkový kemp. Potí se tu Nor Andreas Thorkildsen, jeden z největších talentů, i česká naděje Jarmila Klimešová. Backley se občas k někomu nakloní a opravuje ho.
Pomalu se tak připravuje na budoucnost. Po olympiádě v Aténách chce skončit s kariérou. Chystá se pracovat v komerční oblasti, věnovat se tréninku golfistů. „Golf a oštěp mají stejné tréninkové principy.“ A taky z něj bude táta.
Ale oštěpu se nevzdá. Příští rok by měl EKKL Training Camp pokračovat v jeho rodné Británii. „Proč to dělám? Protože stárnu,“ říká čtyřiatřicetiletý Backley se smíchem.
„Skončím, ale hod oštěpem je můj život. Chci předávat zkušenosti. To je moje zodpovědnost.“ Léta jezdil do Nymburka na soustředění s trenérem Janem Pospíšilem, s nímž vede i kemp. Připravoval se společně se Železným, ale třeba i s trojskokanem Jonathanem Edwardsem.
Český oštěpař ho tu naučil rybařit. „Teď nepůjdu, chodím rád v létě v tričku. A stejně není čas,“ říká Backley.
Dopoledne trénink, odpoledne další část, večer přednáška u videa. „A stejně nikdy nic nechytím.“ Možná sem zavítá i před olympiádou. „Zase pivo a prase? Proč ne,“ řekne a usmívá se.
„V roce 1998 tu byli Britové na soustředění před mistrovstvím Evropy v Budapešti. Poslední večer jsme si pekli prase, narazili sud piva,“ vypráví trenér Pospíšil. „A oni mi druhý den ráno volali ze slovenských hranic, že si zapomněli pasy. A pak z toho stresu bylo pro Británii nejúspěšnější mistrovství.“ Backley byl z trojice nejlepší, vyhrál.
Vítězí na evropských šampionátech, pro Železného zakletých, ale nikdy nevyhrál mistrovství světa ani olympiádu. V Sydney zůstal znovu těsně za českou hvězdou.
Příští rok je velký souboj čeká znovu. Oba nejspíš naposled. A Backley by chtěl tentokrát vyhrát.
„Jasně!“ říká. „Olympiádě jsem zasvětil život, byla to moje inspirace. Ale bude poslední. Další čtyři roky už bych házet nevydržel.“
