Současná generace závodníků nepamatuje, aby se vrcholná akce sezony konala až na podzim. Naposledy se tak stalo v sezoně 2000, kdy byly atletické soutěže olympiády v Sydney na programu od 22. září.
Tentokrát světový šampionát v katarském Dauhá vyvrcholí dokonce až 6. října.
Důvod je prostý: v pozdním termínu alespoň trochu opadnou katarská spalující letní vedra. Nicméně i začátkem října dokáže teplota v Dauhá vystoupat přes den ke 40 stupňům. Proto budou starty maratonů a chodeckých závodů až těsně před půlnocí.
Například maratonci vyrazí na mistrovskou trať ve 23.59 a cílem proběhnou po druhé hodině v noci. Po půlnoci navíc často vyvrcholí i klasický program na stadionu.
„Tou dobou je tam aspoň už jen okolo 30 stupňů,“ oceňuje Eva Vrabcová-Nývltová.
„Nikdy jsem takové noční závody nezažila,“ říká její reprezentační kolegyně, chodkyně Anežka Drahotová. „Když vím, že mám na vrcholné akci start ráno, snažím se už tři měsíce předtím vstávat velmi brzy. V podobném duchu se musíme připravit i na noc v Dauhá.“
Vrabcová při změně časových pásem běžně řeší problémy s biorytmy. „Před Newyorským maratonem jsem za pět dní naspala dohromady zhruba jen deset hodin. Přesto mi potom závod nedělal problémy,“ vzpomíná.
MÍSTO ČINU. Stadion Chalífa s v katarském Dauhá, na kterém se bude konat mistrovství světa 2019.
V Dauhá, kde je časový posun pouze dvě hodiny, chce po poradě s expertkou na spánkologii experimentovat s příletem až den před maratonem. „Vyhodnotili jsme to tak, že bude lepší se změně nepřizpůsobovat a jen jeden den se soustředit na to, že běžíme až po půlnoci.“
Pro atlety, kteří mají první závody na programu už v dubnu či květnu, to bude extrémně dlouhá sezona.
Jak to provést, aby udrželi výkonnost déle než pět měsíců?
„Letos jsem už v září byla docela psychicky vyčerpaná,“ vypráví oštěpařka Nikola Ogrodníková. „Nechci, abych před šampionátem musela hlavu přemlouvat k tréninku. Odjedeme radši v průběhu sezony netradičně na dva týdny na dovolenou, při které bych psychicky ožila.“
Na přelom července a srpna jí doporučuje dovolenou také kouč Rudolf Černý. „Trénink je pořád stejný, ke konci sezony už není z čeho brát. Bude zapotřebí v létě ten rytmus přerušit, vynechat pár závodů, udělat si volno, srovnat si hlavu a pak zase naskočit do přípravy.“
Drahotová, která má většinu chodeckých závodů už na jaře, pro změnu plánuje, že si v létě odskočí k jinému odvětví. V minulosti se věnovala také běhu a cyklistice: „Ale při běhu jsem dost limitovaná bolavými okosticemi, takže tam asi vložíme nějaké kolo.“
OSOBNOSTI ČESKÉ ATLETIKY. Zleva Nikola Ogrodníková, Eva Vrabcová, Jakub Vadlejch.
Všichni atleti zároveň budou muset pomalu zapomínat na desítky let zaběhlé pravidlo: stačí splnit vypsaný postupový limit na šampionát a máš s nominací klid.
Limitům bude zanedlouho konec.
Mezinárodní federace IAAF chtěla už od sezony 2019 světové žebříčky, podle nichž se mělo na mistrovství světa a olympijské hry postupovat. Zamýšlený systém nakonec vedení světové atletiky odložilo, protože je prý třeba doladit detaily, aby byly regule spravedlivé vůči všem sportovcům i regionům.
„K žebříčkům je strašně moc připomínek. Stěžují si národní svazy, připomínky mají manažeři, vznikla dost velká opozice. Ale IAAF už od nich neustoupí,“ říká Alfonz Juck, přední manažer sportovců i mítinků.
„Jsme pevně přesvědčeni, že žebříček je pro atlety nejlepší způsob, jak se kvalifikovat na budoucí šampionáty. Zavedení změn ale vyžaduje čas, protože je důležité, aby byl tento komplexní systém sportovci a svazy pochopen,“ vysvětloval na webu IAAF její prezident Sebastian Coe odložení revoluční změny. „Umožníme tím všem zažít světový žebříček v praxi a pochopit ho, dřív než bude systém naplno spuštěn.“
První muž světové atletiky Sebastian Coe
Každému atletovi by se do žebříčku mělo započítávat pět nejlepších závodů v sezoně, z toho maximálně dva halové. Pouze v případě nejdelších běhů, chůze a vícebojů půjde jen o dva nebo tři závody v sezoně.
„Body za jednotlivé závody získají atleti jednak za umístění v závodě podle kategorie mítinku a zároveň za výkon na základě maďarských bodovacích tabulek,“ vysvětluje Juck. „Diskutuje se nyní o detailech a například i o tom, zda mají mít kontinentální šampionáty stejnou bodovou kategorii. Nelze přece srovnávat Evropu s Oceánií.“
Ve hře je i zavedení jakéhosi superlimitu. Pokud by atlet dosáhl v sezoně výkon na úrovni první desítky světových tabulek, a přesto by se podle žebříčku na šampionát nekvalifikoval, měl by obdržet jakousi divokou kartu.
Nový systém jistě stvoří mnohé anomálie, ovšem má i svá pozitiva. „Žebříček vnese úžasný pořádek do kalendáře,“ říká Juck. „Na každém mítinku bude jasné, do jaké kategorie patří a kolik bodů je tam možné získat. Vznikne jeden velký přehledný kalendář sezony, který doposud atletice chyběl.“
Pro Jucka a organizátory mítinků, včetně Zlaté tretry, navíc může žebříček přinést i jednu příjemnou změnu. Mohli by totiž ušetřit na startovném. „Někteří špičkoví atleti teď budou sami žádat o přijetí na mítincích vyšších kategorií, protože budou potřebovat body.“
Příští rok v Dauhá ještě všechno zůstane při starém, hlavním kritériem bude splnění účastnických limitů a mistři světa nebo celkoví vítězové Diamantové ligy 2019 dostanou divoké karty. V roce 2020, kdy budou vrcholem olympijské hry v Tokiu, už však budou mít hlavní slovo žebříčky.
