Hrál jsem sám sebe, takového narcise, říká Krejčíř o své roli

  • 1
Tomáš Krejčíř (47) býval jedním z nejvyhledávanějších moderátorů. Před kamerami dal přednost klinikám, které provozuje se svou druhou ženou. Nedávno si však díky kamarádce odskočil před kameru. „Bylo to zcela výjimečné. Dnes jsem stoprocentně pohlcený firmou. Showbyznys už je mimo,“ přiznal v rozhovoru pro iDNES.cz.

Vy jste se tak trochu uklidil z obrazovek, ale teď se objevíte na filmovém plátně.
Předesílám, že se nevracím, toto byla taková výjimka. Moje kamarádka, herečka Daniela Choděrová, se podílela na scénáři spolu s režisérem Honzou Novákem. Slovo dalo slovo a nabídli mi, že bych si tam zahrál vlastně sám sebe. Takového debila, narcise, který furt někoho balí a nejde mu to. Řekl jsem si, tak jo, proč ne. Takže jsme vlastně strávili kousek léta v Hostinských vrších a točili letní komedii, která se jmenuje Teambuilding. Byl to pro mě opravdu jen jednorázový herecký počin.

Opustil jste zcela i moderování?
To úplně ne, občas moderuji různé akce pro kamarády. Tam se právě nějak vnitřně vyřádím, ale to je tak maximum. Když člověk najednou zjistí, že mu to, co dělá, nejde, nebo ho to tak nenaplňuje, měl by nad tím začít přemýšlet a zavčas odejít.

Takže návrat na televizní obrazovky se konat nebude?
Nebude. Já jsem si potvrdil, že jsem opravdu poleno. Jsem rád, že jsem toho nechal. Nejvíc se mi na tomto natáčení  líbilo setkání s kamarády. Ve filmu hraje totiž i Dana Morávková, se kterou jsem studoval, nebo Alice Bendová, Martin Dejdar či Martin Sitta. Natáčení s nimi bylo fajn, scény, kde jsme zvraceli, byly úžasné, ale já už jsem šťastný ve své klinice.

Vy máte oční kliniku, dostal jste se tam díky druhé manželce?
Je to tak. Myslím, že je spousta herců, co má období, kdy by ráda zkusila něco jiného. A pro mě to bylo vysvobození v určitém slova smyslu. Potřeboval jsem nějaký restart. Moje paní je oční doktorka. S Petrou jsem se seznámil, když moderoval Snídani s Novou. Ona přišla jako náhradnice za nemocnou kolegyni. Později jsme pak spolu začali podnikat a tak nějak začali stavět oční ordinace. Pak přišly na řadu oční optiky, zubní, dentální hygiena a estetická centra.

Kolik máte dnes provozoven?
Zrovna jsem to včera počítal a je jich třicet. Základ jsou oči, ale ty zuby a estetika se také rozrůstají. Takže je to takové pěkné portfolio věcí, většinou veselých. Já jim do toho nemluvím ohledně odbornosti. Je pravda, že my lidem z 90 procent případů říkáme dobré zprávy a pomáháme jim. Onkologické nálezy a takové věci u nás tak časté nejsou. Takže to je hezká práce. Já jsem se v tomto ohledu opravdu našel.

Vy jste ale kvůli své druhé ženě Petře musel opustit svou početnou rodinu.
To ano. A nebylo to vůbec lehké. S bývalou ženou máme tři děti a s Petrou dvě. Nikdy bych si nemyslel, že mě to jednou může potkat také. Byl jsem z toho sám zdrcen a trvalo dlouho, než jsme si s bývalou manželkou našli k sobě opět cestu. Dnes jsme kamarádi. Sice to zní jako klišé, ale opravdu to tak je, za což jsem nejvíc rád.

Tomáš Krejčíř s manželkou Petrou a jejich děti Mia a Samuel

Zmínil jste, že se do kliniky odborně nepletete. Co tedy děláte?
Firmu vedu, ale jinak jsem takový muž pro všechno. Nemám problém uklidit, řídit provoz, dělat obchod či podepisovat smlouvy a nakupovat materiál.

A chodí u vás kovářova kobyla bosa, nebo jste i klientem své kliniky?
Na té estetice to tolik postavené nemáme, ale moje paní si na mě testuje věci. Teď si koupila nový přístroj, nějaký plazmový oblouk, zkouší to na mě, a proto vypadám tak skvěle. Ale o oči se starám, o zuby taky, takže nejsem kovářova kobyla. Chodím pravidelně na prohlídky k našim zubařům i k očním lékařům.

A jak trávíte dlouho ráno v koupelně?
Pět minut. Ale je pravda, že jediné, co si občas dopřeji, jsou takové vodičky na hlavu. Nejde o vodu na závity, ty bohužel ještě neexistují, ale hovořím o těch na vlasy, aby nevypadaly. Myslím, že i díky tomu ještě pořád trošku mám něco na hlavě, protože v mém rodinném okolí jsou všichni plešatí. Všichni říkají, že jsem nemanželské dítě, nebo že je to zázrak.