Ve vašich seriálových začátcích v Ordinaci v růžové zahradě jste byla boubelatá zdravotní sestřička Mirka. Jak se vám podařilo kila navíc shodit?
Když jsem začala mít ráda sama sebe. Předtím jsem jela systém, kdy jsem opravdu hlídala každou kalorii a čtyřikrát týdně jsem byla v posilovně. Tak jsem se hrozně trápila a nešlo to. Pak jsem nad tím vším začala přemýšlet a vnímat své tělo hlavně vnitřně, zamilovala jsem se a najednou to šlo samo. Uvědomila jsem si, že já nikdy nebudu vychrtlá, nejsem na to ten typ, a jsem za to i ráda. Jím více zdravě, ale zase si nic neodepřu. Snažím se více pohybovat. Jinak žádná dieta v tom není.
Diváci vás znají především ze seriálů, ale poslední dobou jdete z filmu do filmu.
Nakupilo se mi to teď moc hezky, v jednom roce mám tři premiéry mých prvních filmů. Úplně první byl film Dukátová skála. Už je to dva roky, co se v létě natáčel na Moravě, kolem Zlína a Rusavy. Byla tam příjemná parta lidí. Pak se se stejným režisérem Jánem Novákem točil i film Teambuilding. A třetí film byla komedie Pepa.
Všechny tři filmy jsou dost rozdílné. V Dukátové skále hrajete podváděnou manželku, v Pepovi maminku a ve filmu Teambuilding nešťastnou uklízečku. Zažila jste někdy něco z toho, co ve filmu ztvárňujete?
Já zatím maminkou ani manželkou nejsem, to samé platí i o uklízečce. Byť doma opravdu uklízím, touto profesí se neživím. Ovšem nejvtipnější mi přijde téma filmu Teambuilding, kde vyjede parta kolegů na víkendový pobyt utužovat vztahy. Já toto osobně nezažila. V naší branži to není až tak obvyklé, pokud se nenarazí na nějaké divadelní soustředění. Ale říkám si, že to musí být strašná sranda. Ve filmu je to asi trochu přitažené za vlasy, ale na druhou stranu věřím tomu, že takhle nějak to může probíhat na těch firemních akcích.
Měli jste během studií takovou partu a jezdili například pod stan?
Já jsem dělala konzervatoř v Ostravě a nás bylo pět herců v ročníku. Pak šest, protože k nám ještě přibyla zpěvačka. Tím, že nás bylo tak málo, bylo všechno i malé. Pamatuji si, že když jsme maturovali, tak místo toho, abychom šli pařit, jsme hráli večer představení. Takže jsme nikdy nikam nejezdili.
Kristýna Kociánová a Kateřina Brožová
Maminkou ještě nejste. Přesto, přemýšlíte už nad touto životní rolí?
Já už teď hodně hraji maminky jak ve filmech, tak v seriálech. Mně to nevadí, baví mě to. Mám malou neteř a sama bych určitě děti časem chtěla mít, ale zatím to není na programu dne.
Co vám nyní dělá radost v soukromí?
Určitě sestra, která se mi nedávno vrátila po dvou měsících z Ameriky. Tak jsem šťastná, že už jsou tady i s tou mojí milovanou neteří.
Pořád se usmíváte, v práci se vám daří. Ctíte se jako člověk, co má v životě štěstí?
Určitě ano, ale není tomu pořád stejně. Jsem sice ryba, co proplouvá životem, přesto někdy ty překážky musím překonat. Na druhou stranu veselá to já opravdu jsem. Mám v sobě dost exhibicionismu od malička. Vždycky jsem bavila rodiče, kamarády. Měla jsem prostě potřebu se předvádět. Dokonce jsem organizovala už od mala různá představení, do kterých jsem zapojila i kamarády. Ti z toho zase tak nadšení nebyli, ale já to brala velmi zodpovědně. No a pak jsem šla zkusit štěstí na přijímací zkoušky na konzervatoř a ono to vyšlo, za což jsem moc vděčná.
