Setkali jsme se na soustředění finalistů soutěže Muž roku. Co vás osobně nejvíce zaujme na muži?
Inteligence. A měl by mít charisma. Nevím, jak to popsat. Buď to tam klikne, nebo ne. Když je to chlap, který nemá charisma a v hlavě má prázdno, může být sebekrásnější a nic z toho nebude.
Setkala jste se s tím, že vás zvali na rande neinteligentní muži?
Mě nikdo nikam nezve. (smích) Chlapi se mě bojí. A aby mě někam zvali, to už vůbec ne. S „vypatlancema“ bych se nestýkala, to bych asi poznala. Ale to je otázka, která vlastně nemá odpověď.
Amorův šíp dokáže zasáhnout a láska je všemocná. Léta jste žila s Ivo Pavlíkem, který byl skoro o třicet let starší. Kdyby se karta obrátila, umíte si představit život s mužem o třicet let mladším?
To nevím. Jsem ve stádiu, že bych asi momentálně nechtěla staršího partnera. Už jen proto, abych ho nesrovnávala s Ivošem. To by bylo asi těžké. Proto bych chtěla určitě někoho mladšího. Ale o třicet let? To si nedovedu představit.
Máte za sebou velkou rekonstrukci domova. Už jste si to nové prostředí stihla trochu užít, nebo to zatím byly převážně samé nerváky?
Já si to užívám, i když je to zatím nedodělané. Žít se v tom dá, ale chybí tomu takové ty prvky, které dělají prostor domovem. To znamená závěsy, obrázky, ještě nějaká světla, takové ty různé dodělávky. Nechci to doma moc přeplácat, protože tak jsem to měla doteď. Chci, aby to bylo takové čisté.
Co děláte s věcmi, které vám někdo s dobrým úmyslem daruje do domácnosti, ale nejsou úplně podle vašeho gusta?
Všechno si nechávám, jsem jako veverka. Vyhodila jsem teď sice spoustu věcí, ale myslím, že pokud jsem něco dostala darem k narozeninám, nebo po vystoupení, tak bych to doma asi našla. Jsem hrozná, takových věcí mám plnou půdu.
Covidu se nebojím, je to v hlavě. Snad to kdyžtak vyležím, říká Heidi Janků |
Pokoušel se vás někdy někdo namalovat podle nahých aktů, které jste v minulosti nafotila?
Podle aktů ne. Ale mám doma pár malovaných obrázků z fotky. Dokonce mám jeden obrázek malovaný tužkou, na kterém jsme spolu s Ivošem. Pan malíř to výborně vystihl. Ani nevím, kdo to byl. Přinesl mi to jednou přímo na jeviště. Mám ten obrázek pořád doma pověšený. Také mám jednu dobrou karikaturu, kterou mi dali kdysi k narozeninám známí.
Měla jste někdy v životě období, kdy vám vadilo, že Heidi Janků rovná se písnička „Když se načančám“?
Ne, nikdy. Jsem šťastná, že mám hit. Kdybych ho neměla, tak už třeba ani nezpívám a musím se živit nějak jinak. Jsem za tu píseň ráda, i když je infantilní. Ivoš mi vždycky říkal, že mě bude strašit z hrobu, když zjistí, že to zpívám ještě v sedmdesáti. K tomu tedy asi dojde, no! (smích)
Máte v repertoáru něco, za co byste si nejraději nafackovala, že jste to vůbec nahrála?
Pár skvostů tam mám. Ale nebudu to specifikovat, aby to lidi nehledali.
Ivoš mě pořád zkouší, říká o zesnulém manželovi Heidi Janků |
Co říkáte na zpěvačky, které extrémně přehánějí péči o svůj vzhled? Pokud máte i vy sama nějaké estetické úpravy, vůbec to není poznat a je to provedeno velmi přirozeně...
Nemám zatím nic, jen umělé nehty. Mám trochu přidělané vlasy, ale plastiky zatím ne. Stárnout je těžké, to vím podle sebe. Stárnout s noblesou je opravdu těžké a pro nás, kteří jsme vidět, je to dvakrát tak těžší. Na jednu stranu nikoho neodsuzuji. Na druhou stranu by si však takové zákroky měly mnohé dámy nechat udělat raději od opravdových odborníků. Ať už jde třeba jen o lehký lifting, je důležité, aby se ten člověk nakonec nezměnil v někoho úplně jiného. Toho se bojím tak moc, že na nic raději nepůjdu.
Lichotí vám, když přidáte na Facebook fotku, která je z roku 2005 a vaši sledující si myslí, že je aktuální?
Tak samozřejmě, komu by to nelichotilo! Ale já tam ty rozdíly dobře vidím. Oni možná ne. Nebo mi spíš chtějí zalichotit. Mám na Facebooku i na Instagramu lidi, kteří mě mají opravdu rádi a kteří mě jak se dnes říká „nehejtujou“. Jsou na mě moc hodní a já jim za to děkuji.
27. listopadu 2020 |