FOTOGRAFIE ZDE
Jakubovi bylo v jeho náruči viditelně dobře. Majitel třiceti Slavíků mu prozpěvoval, pohupoval se do rytmu a Jakubovi se okamžitě rozzářily oči, vyplivl dudlík a spokojeně se usmíval.
„Drží ho krásně. Vždyť je už otcem dvou dětí. To se nezapomíná, to jsou všechno instinkty. Kuba je pohodář, dítě showbyznysu. Přál bych Karlovi taky tak hodné dítě,“ říká Svoboda.
Dcery Karla Gotta byly každá jiná. „Dominika byla hodná, Lucka brečela. Ale jenom když jsem přišel na návštěvu. Vždycky se prý připravovala na to, že až přijde Kája, řekne mu spoustu věcí. A když jsem přišel, tak brečela. Rozmluvila se teprve ve chvíli, kdy jsem řekl, že už půjdu, a byl skoro u dveří,“ vzpomíná Gott.
Dominika s Lucií by si mimochodem přály bratříčka, on sám ovšem ani v myšlenkách neuvažuje o tom, jakého pohlaví jeho třetí dítě bude. „Rouhal bych se, kdybych řekl: Kéž by to byl kluk. Kdysi jsem říkal, že by bylo dobré mít ještě kluka, ale to už je stará zpráva. Teď budu rád, když se narodí zdravé dítě,“ tvrdí zpěvák.
Hlavní je fyzický kontakt
Podle Svobody je pro dítě v samém začátku nejdůležitější fyzický kontakt s rodiči, který poradil i svému dlouholetému příteli. „Jakub spí odmala normálně na mně. Umím ho takhle hladce uspat, úplně zhypnotizovat. Je jako zvířátko, ten kontakt je pro něj důležitý. Když si vezmeš opičí mláďata, jak se drží svých matek, tak tohle je to samé. Já to prošvihl u dcery Jany, které je dnes sedmatřicet, u syna Petra, kterému je o deset míň, a trošku i u Klárky,“ říká smutně Svoboda.
„Je to síla, to je neuvěřitelné,“ zjišťuje na vlastní kůži Gott, když mu Jakub stiskne palec. „A jakou má krásnou vestu ve skotském stylu, dokonce má takové i ponožky. To je paráda,“ obdivoval oblečení malého Svobody. Jeho oblékání na procházku v mrazivém odpoledni ovšem pro jistotu jen přihlížel. Postaral se o to zkušenější Svoboda.
„Mně nedělá problémy postarat se o dítě. Mám vyšší zdravotnickou školu, tři roky jsem pracoval v nemocnici a tři roky se potloukal na lékařské fakultě. A když to děláš denně, tak je to potom rutina. Sakra, jak ta čepice patří? To by člověk nevěřil, co to vyrábějí za oblečení,“ zadrhl se zkušený otec u čepice zvané kukla a obracel ji ze všech stran, aby přišel na to, jak ji na hlavičku svého synka nasadit.
Naspi, co se dá
Z návštěvy si Karel Gott odnesl jednu důležitou radu. Rychle naspat, co se dá. „Až budou děťátku růst zoubky, čekají tě bezesné noci. Dítě se trápí a není mu pomoci. Zuby jsou problém celý život a začíná to tak v půl roce,“ varuje Svoboda. „Pro zpěváka je spánek důležitý. Jakmile se nevyspím, tak je konec zpívání. Tohle raději ani nedomýšlím,“ přiznává s obavami v hlase Karel Gott.
A jestli jsou podle Svobody na místě obavy, že se stane otcem v pokročilém věku? „Samozřejmě je to riziko, ale nikdo přece nevíme, na jak dlouhou dobu to máme vyměřené. Někdo žije vesele do devadesáti let v plné mentální a fyzické síle a někdo umře ve čtyřech letech jako moje dcera. Důležité je, co tomu dítěti člověk dá. Jestli mu dá city a předá svoje geny, emoce a také ho dokáže zajistit. To je pro dítě totiž strašně důležité,“ míní Svoboda.
 Karel Gott s Jakoubkem a Karlem Svobodou. |
 Karel Gott chová malého Jakoubka Svobodu. |
 Skladatel Karel Svoboda líčí Karlu Gottovi, kterak mu miminko změní život. (1.12. 2005) |
 Karel Gott s Jakoubkem a Karlem Svobodou v Jevanech. |
 Karel Svoboda předvádí názornou ukázku v přebalování malého Jakuba. (1.12. 2005) |
 Karel Gott pózuje s malým Jakubem Svobodou. (1.12. 2005) |
 Karel Gott s Jakubem Svobodou. |
 Karel Gott se těší na vlastní miminko. Trénuje chování na malém Jakubovi Svobodovi. (1.12. 2005) |
 Karel Gott s Jakubem Svobodou. (1.12. 2005) |
 Karel Gott a Karel Svoboda - jedna z prvních hudebních lekcí pro malého Jakuba Svobodu. |
