Jaké šaty jste zvolila na karlovarskou party?
Z předešlých let jsem měla dobré zkušenosti s Janou Pištejovou, mojí oblíbenou slovenskou návrhářkou. Dress code večera zněl jasně Iceland, takže ledové království. Ona se rozhodla, že budu jako ledová královna. Nechala jsem to zcela na ní. Když jsem pak otevřela vak se šaty, uviděla jsem kombinaci tyrkysově jemně zelené, stříbrné a jemně zlaté.
Fotogalerie |
Každý kamínek je prý ručně šitý. Jak dlouho to tvůrcům trvalo?
Ty šaty byly neskutečně pracné. Jana se mi přiznala že sháněla látku dva týdny. Pak už byla natolik zoufalá, že nakoupila korálky, flitry a ručně to švadleny šily více jak dva týdny od rána do večera. Dodělávaly se do šesti do rána.
Co doplňky a boty?
Většinou detaily a doplňky dolaďujeme na poslední chvíli, když už jsem oblečená. Pak vidíme, zda ten look ještě snese nějaké doplňky, nebo jestli už stačí. V tom mi maximálně pomáhá můj dvorní stylista Martin Gruntorád. Já jsem takový jemný typ, který nesnese moc doplňků, protože to pak vypadá kýčově a přehnaně. Takže jsme v tom umírněnější.
Jak dlouho přípravy na večer trvaly celkově?
Když se můžu svěřit do rukou profesionálů, nechám se hýčkat. Vyhradím si buď celé odpoledne a nebo večer asi tři hodinky. Můžeme se při tom pobavit, pustit si pěknou hudbu. Věřím, že není důležitý cíl, ale cesta.
Kolik jste si s sebou na filmový festival přivezla šatů?
My jsme tak trochu cestovali nahoru a dolů a je pravda že od soboty do úterý jsem každý den měla pracovní akci. Byla jsem tu se svým nadačním fondem, organizovali jsme krásný den dětí. Měli jsme spoustu atrakcí, soutěží, odměn, ale věřím že jsme udělali i něco pro dobrou věc a osvětu. Charita a dobročinnost je taková nadstavba úspěchu a velmi mě to baví a naplňuje.
Co účes?
Postaral se o mě můj oblíbený vizážista Pavel Kortan z italské kosmetické značky, se kterou spolupracuji už několik let. Je to skvělý nejen kamarád, ale i člověk. Vím, že je i velký profík, takže jsem velmi ráda, že si našel čas.
Andrea Verešová a její manžel Daniel Volopich
Mluvila jste o dětském dnu, byly tady i vaše děti?
Děti jsme poprvé dali na dětský tábor a byly i dva dny u babičky, takže jsme si to hrozně užili. Synovi se stýská. Volal mi: „Maminko, mně je tu zima.“ Ale myslím, že si to tam užívají.
Další charitativní akcí podpoříte talentované děti ze sociálních rodin a dětských domovů. Vybíráte je nějak konkrétně?
Vybírám si dětské domovy a v rámci nich pak organizujeme různé akce, semináře, výlety a školení. Vybereme děti, které si zaslouží naši další pomoc, participaci na jejich dalším vzdělávání, na studijní programy, nebo podporu jejich talentu. Chci, aby děti věděly, že tu je někdo, kdo má o ně zájem. Aby věděly, že se mají na koho obrátit, mohly dále rozvíjet své nadání a byli z nich nadaní lidé.
A jak to vnímají vaše děti, že děláte maminku i jiným dětem?
Myslím, že je to pro ně dobré a pěkné, protože mají možnosti vidět i děti, které neměly tolik štěstí jako oni. Mohou porovnat své osudy s jinými a zároveň dochází k lepšímu sociálnímu cítění. Vidím, že jsou pokornější, aspoň v některých oblastech, a vnímají, že ne všechno je samozřejmostí.
Vnímají tedy konkrétní příběhy?
Některé osudy jsou až natolik intenzivní a neuvěřitelné, že těmto mladým dušičkám se to ještě nedá úplně povídat a nějakým správným způsobem podat, aby to pochopily. I když možná by se to dalo, ale do detailu raději nezacházím. Častokrát je to opravdu otřesné a až neuvěřitelné, čím si musely některé děti projít a co zažily.
Andrea Verešová s dětmi
Zmínila jste, že vaše děti byly poprvé na táboře. Bylo to z vaší hlavy, nebo s tím přišly samy?
Už delší dobu jsem chtěla, aby si to zkusily, zažily, jaké to je být i sami někde bez rodičů delší dobu než dva až tři dny s nějakou partou jiných dětí.
Dcera už začíná pomalinku dospívat. Už vám třeba chodí do šperkovnice nebo se malovat?
Já bych řekla, že ještě stále ne. Hodně sportují a se synem jsou stále buď na svahu a nebo na gymnastice nebo na různých dalších sportovních akcích. Je to taková holka v kalhotech a pořád dává přednost šortkám a vytahanému tričku, džínám. Ještě se z ní nestala ta pravá parádnice.
A jste za to ráda, nebo už byste chtěla, aby byla v tomto více vaše parťačka?
Vidím, že se opravdu realizuje. Je šťastná v tom, co dělá, a nemá čas na nějaké takové marnivé věci. Tak si říkám, že čím déle to vydrží, tak tím lépe pro ni. Je úžasné, že toho má hodně. Jde si zahrát na klavír, pak si jde zaskákat na trampolínu, zaběhne nejrychleji dvě kolečka na atletice kolem školy, nebo má perfektní výkony a reprezentuje Českou republiku na snowboardu. Je důležité, aby děti byly šťastné, aby si vybraly, co je naplňuje a mohly se realizovat. Můžu jí poradit, dát směr, když bude chtít, ale víceméně to nechávám na ní. Myslím si že k tomu asi určitě dojde, asi se nevyhnu tomu, že jednou bude zkoušet moje oblečení a můj make-up, ale zatím se to ještě nestalo.
Dětem teď začaly prázdniny, co s nimi plánujete?
Jedeme na trénink snowboardový a wakeboardový do Chorvatska na týden s akademií a potom nás čekají nějaká kola, tréninky. Budeme to mít trochu sportovnější, ale co bychom pro děti neudělali. Já se zároveň trochu odreaguji a budu i v přírodě a budu se moct věnovat jiné aktivitě než doteď.
26. června 2017 |
