„S evakuací jsme začali již v pondělí 12. srpna kolem poledne, kdy jsme zvířata přemístili do úrovně padesátileté vody. Poté jsme v úterý 13. srpna brzy nad ránem začali evakuovat celou spodní část, to probíhalo až do posledního okamžiku, kdy se navalila voda,“ vzpomínal Petr Fejk, tehdejší ředitel zahrady.
Tři desítky savců museli ošetřovatelé kvůli převozu uspat. Neměli ani dost času, aby zkontrolovali, jak anestezie působí. „Pálili jsme jak na cvičišti. Kolik toho napálíš, tolik toho usne,“ popisoval hlavní veterinář Roman Vodička.
Spící gorily při převozu na raftech ležely zcela volně. Kdyby se probudily, mohly ublížit nejen sobě, ale i dobrovolníkům, kteří je odváželi do bezpečí do výše položených míst zahrady.
Celkem ošetřovatelé evakuovali okolo tisícovky zvířat, čtyři musela být usmrcena. Patřil k nim čtyřtunový slon Kadíra, plovoucí v deset metrů vysoké vodě. Přes noc ho tak chovatelé nechat nemohli, naděje na jeho záchranu nebyla. Kvůli bezpečnosti museli pracovníci zoo odstřelit též hrošici Lentilku, lva a medvěda.
Slavný uprchlík i slon, který neměl nadějiOstře sledovaným hrdinou pražské zoo se během povodně před 20 lety stal lachtan Gaston. Ve Vltavě tehdy skončilo několik lachtanů, které ošetřovatelé ve spolupráci s policií a hasiči postupně odchytávali a vraceli zpět do Troji.  Lachtan Gaston - Gaston po rozvodněných řekách doplaval až do Německa. Tam ho odchytili, ale zahynul vyčerpáním. Gastona se však nepodařilo polapit a jeho pouť pokračovala stovky kilometrů po Vltavě a Labi k Severnímu moři. Až u sasko-anhaltského města Lutherstadt Wittenberg uprchlík nakonec vystoupil na břeh. Šťastný konec ale nepřišel, Gaston nepřežil kvůli vyčerpání cestu zpět do Prahy. Naštěstí po sobě zanechal dvouměsíčního syna Melouna, z něhož se stal miláček diváků. Nedávno ve vysokém věku zemřel. Pětatřicetiletý slon Kadíra, darovaný ze Srí Lanky, vážil přes čtyři tuny. Měl nešťastnou povahu, podle vzpomínek ošetřovatelů byl poměrně agresivní. V hluboké vodě v zatopeném pavilonu nebyla žádná šance na jeho záchranu. Proto vedení zahrady rozhodlo o jeho utracení. Vpodvečer 13. srpna už bylo vidět pouze čelo, kam se musel střelec trefit. Použil přitom tři náboje. |
Celkově velkou vodu v polovině srpna 2002 nepřežilo 134 zvířat, většina z nich byli ptáci. Část uhynula následně kvůli stresu.
Škody v zoo dosáhly zhruba 230 milionů korun. O jedenáct let později, na začátku června 2013, přišla do zoo další velká voda. Tentokrát ale byli zaměstnanci zahrady dobře připraveni a díky obdivuhodnému nasazení se jim ze záplavové oblasti podařilo během 12 hodin odvézt do bezpečí téměř všechna zvířata a většinu majetku.
Gorily přečkaly velkou vodu ve věži, s krmením ošetřovatelům pomáhal policejní člun. Náklady na opravu poničených staveb vyšplhaly na několik desítek milionů korun.
Miliardy proti vodě
Protipovodňová opatření se v této části Prahy teprve budují, metropole aktuálně „ucpává“ poslední díry, které se dotýkají i Trojské kotliny.
„Vybudování protipovodňové ochrany zoologické zahrady v současnosti řeší Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR),“ říká Tadeáš Provazník, mluvčí pražského magistrátu. Projekt ovšem bude rada hlavního města teprve schvalovat.
Linie mobilní protipovodňové stěny, známé z nábřeží v centru Prahy, má vést zhruba v místech, kde nyní zahradu v její spodní části ohraničuje plot. Studie IPR počítá také se změnou výšky terénu v areálu zahrady. Při záplavách v roce 2002 chránil zoo val dimenzovaný na dvacetiletou vodu. Tisíciletou povodeň nemohl zadržet.
Divoká Vltava se jmenuje další projekt, který se dotýká této části hlavního města. Na Císařském ostrově vznikne „povodňový“ park, de facto místo, kam se bude řeka v případě potřeby moci rozlévat.
Povodně 2002 |
„Cílem je zlepšení protipovodňové ochrany vytvořením tzv. řízeného přelivu,“ uvádí Jana Plamínková (STAN), náměstkyně primátora pro životní prostředí. Park bude v „normální“ době sloužit k rekreaci.
Rozšíření koryta s novými ostrůvky při případné povodni sníží hladinu a zlepší průtok v korytu řeky, což vylepší také stávající protipovodňovou ochranu nejen přilehlých čtvrtí, tedy Troje a Holešovic, ale také výše položeného Karlína.
„Další opatření je například Park Maniny - což má být také záplavový park s novým říčním ramenem,“ doplňuje Provazník. Na Císařském ostrově by se s realizací mělo začít za tři roky, v případě Parku Maniny není termín stanoven.
V červnu ale stavbaři v Troji dokončili sanaci a prodloužení odlehčovací stoky. Opravili i dno řeky a zeď, která odděluje slalomářský kanál od koryta.
„Šlo o poslední úsek řeky v hlavním městě bez zásadních úprav,“ konstatuje Petr Kubala, generální ředitel společnosti Povodí Vltavy. Investice do ochrany Prahy před velkou vodu dosáhly dosud zhruba čtyř miliard korun.
