Cen za topení se obává i nezisková organizace Pet Heroes. „Topit jsme zatím nezačali. Oddalujeme to co nejvíc. U choulostivých pejsků to prozatím řešíme zateplenými boudami,“ říká ředitelka Pet Heroes Nikol Burešová. „Už minulý rok jsme platili za elektřinu 20 tisíc korun měsíčně. Uvidíme, co nás čeká letos,“ pokračuje.
Vedlejší účinky zdražování
Kromě samotných vysokých cen za elektřinu a plyn pociťují útulky také vedlejší účinky zdražování energií a důsledky vysoké inflace. „Řetězovou reakcí zdražilo úplně všechno,“ říká Hana Janišová. „Nejedná se pouze o energie,“ potvrzuje Irena Seifertová, mluvčí pražské městské policie, která provozuje útulek pro psy v Troji a měcholupský útulek pro kočky.
„Stoupají ceny pohonných hmot a i dalších komodit, kterých se dotýká inflace,“ doplňuje. „Zdražuje se všude – veterinární zákroky, krmení, pohonné hmoty, vybavení,“ vyjmenovává Burešová.
Zvýšené náklady na provoz útulků a péči o opuštěná zvířata zatím ochránci zvládají splácet ze „své kapsy“. „V současné době financujeme nárůst cen z úspor v rámci vlastního rozpočtu,“ říká Seifertová. „Nemůžeme však vyloučit, že budeme muset požádat o navýšení finančních prostředků, pokud budou ceny i nadále stoupat,“ dodává.
Některé útulky však nemají záštitu města a jsou závislé na dobročinnosti veřejnosti a na prosperitě svých sponzorů. „Zatím sponzory máme, ale těžko říct, jak dlouho ještě si my všichni budeme moci dobročinnost dovolit,“ upozorňuje Hana Janišová, která útulku PSOZ každoročně sama věnuje přibližně 100 tisíc korun.
O sponzory již postupně přichází organizace Pet Heroes. „Nejsme financováni státem. Podporují nás hlavně lidé, kteří mají zvířata rádi a chtějí jim pomáhat. Někteří z nich nás už ale podporovat nemohou, protože řeší vlastní finanční problémy,“ svěřila se Nikol Burešová. Kromě sponzorů v útulcích chybí také personál, zejména ošetřovatelé, kterých ubylo v důsledku covidového propouštění.
Na podporu od státu však soukromé útulky nárok nemají. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého je útulek zkrátka financován zřizovatelem z vlastních zdrojů.
Útulky se zaplňují, adopcí je méně
Finanční problémy řeší také chovatelé a mnozí z nich už si nemohou dovolit o svého mazlíčka pečovat. „Kočičky z adopcí se nevracejí, ale v poslední době přichází spousta koček nových,“ říká Janišová z PSOZ. Informace o výrazném zaplňování útulků eviduje také Komora veterinárních lékařů České republiky. Zatímco zvířat v útulcích přibývá, zájem o adopce klesá.
„Před covidem byly adopce dobré, za covidu enormní, o zvířata byl velký zájem. Od tohoto roku je to ale horší a prázdniny byly naprostá katastrofa. I jednotlivá adopce byla zázrak,“ říká Burešová. „Teď je to lepší, ale stejně, zvířátka, která dřív odcházela ihned, čekají i několik měsíců,“ doplňuje.
„Jde zejména o veterinární péči,“ myslí si provozovatelé kočičího útulku při Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi. „Lidé zkrátka nemají na to, aby zaplatili třeba kastraci za tři tisíce korun,“ uvádí příklad. „Péče o zvíře je finančně náročnější, než se může na první pohled zdát,“ doplňují.
Kde hledat pomoc
Veterináři, ošetřovatelé i dobrovolníci se shodují. Pokud se už člověk nedokáže o mazlíčka postarat, měl by se nejprve pokusit oslovit své nejbližší. Když neuspěje, může svému mazlíčkovi hledat domov skrz inzerát, a pokud jde o zvíře adoptované, vždy je to zapotřebí řešit s danou institucí, od které ho má. Obrátit se je možné také na spolky, které se pomoci zvířatům v nouzi věnují. Útulek by měl být až posledním řešením. Umístění zvířete pak často bývá zpoplatněno.
