ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Petr Topič, MAFRA

Školní projekt naučí děti neplýtvat jídlem a ušetřit tisíce korun ročně

  • 3
Pražské děti se budou jako první v republice učit, jak neplýtvat potravinami. Vzdělávací projekt Smart Food zkouší Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy s Mendelovou univerzitou v Brně na pěti základních školách v metropoli. Žáci se o zodpovědném nakládání s jídlem dozvědí zábavnou formou.

„Ve výuce bude hodně multimédií jako fotografie, obrázky, animace či videa. Chceme žáky aktivně zapojovat pomocí her, úkolů a cvičení, aby je to bavilo,“ říká Igor Červený, spoluautor projektu Smart Food.

Jednou ze škol, kde se bude projekt testovat, je také ZŠ Solidarita na Praze 10. O její zapojení se zde zasloužili samotní žáci.

„Děti se na výuku těší, samy se o toto téma zajímají a trápí je,“ informuje učitel Václav Fiala. Výuka bude podle jeho slov rozdělena do osmi bloků podle nejdůležitějších kategorií. Zahrnout má všechny klíčové oblasti od nákupu přes zpracování až ke skladování a konzumaci jídla. Do pilotního projektu budou zapojeny také školy na Praze 7, 11, 12 a v pražském Radotíně.

Plýtvání jídlem je problém celé společnosti, nejen Pražané by díky lepšímu nakládání s potravinami mohli podle autorů projektu ušetřit kromě planety také peníze. Pokud by jedna čtyřčlenná domácnost méně plýtvala jídlem, ušetřila by podle odhadů Mendelovy univerzity až 40 tisíc korun ročně.

Nejvíce se plýtvá na sídlištích

Největší množství vyplýtvaných potravin se podle aktuálního průzkumu nachází v komunálním odpadu na sídlišti, konkrétně jde o 53 kilogramů na osobu ročně, což je přibližně o dvacet kilo více než na jiných místech v Česku. Neznamená to však, že by se obyvatelé sídlišť chovali výrazně méně zodpovědně než lidé z vilové či venkovské zástavby.

Jak se v ČR plýtvá jídlem

  • 33 kilogramů potravin vyhodí ročně do popelnice průměrný obyvatel města.
  • 78 kilo potravin připadá na jednu domácnost, což je pro představu asi 1 811 rohlíků.

„Nemají prostě jinou možnost, kam nespotřebované potraviny vyhazovat. Na venkově a ve vilové zástavbě je plýtvání menší, což právě souvisí mimo jiné s tím, že v těchto lokalitách je lepší možnost kompostování a využití zbytků potravin pro krmení domácích zvířat,“ uvádí data na pravou míru Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity.

Hlavní město s tím chce něco dělat, na konci ledna schválilo novou strategii pro přechod na takzvanou cirkulární ekonomiku, která je založena na znovupoužití věcí. Tím chce Praha docílit průběžného snižování uhlíkové či ekologické stopy.

Jedním z cílů strategie je právě plýtvání jídlem.

„Cirkulární strategie ukázala, že až 45 procent globálních emisí oxidu uhličitého se váže na spotřebu jídla, materiálů a výrobků, které každodenně užíváme,“ poukazuje náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček (STAN), který nad projektem Smart Food převzal záštitu. Město projekt podpořilo šesti miliony korun.

Zrušme minimální trvanlivost

Důvod, proč lidé jídlo tolik vyhazují, je přitom podle průzkumů bizarní, pletou si dvě obvyklá označení na obalech: „minimální trvanlivost do“ a „spotřebujte do“. Platí to i pro zákazníky v České republice. Podle nedávného průzkumu CVVM téměř polovina Čechů mezi termíny nerozlišuje.

Jídlo v Česku vyhazují hlavně domácnosti, v plýtvání jsme pod průměrem EU

Rozdíl ve významu obou názvů je přitom zásadní. Zatímco „spotřebujte do“ by měli zákazníci plně respektovat, protože jinak si mohou konzumací přivodit zdravotní problémy, u minimální trvanlivosti tomu tak není.

„Takto označené potraviny je možno po tomto datu konzumovat,“ vysvětluje vedoucí Ústavu konzervace potravin Vysoké školy chemicko-technologické Praha Aleš Rajchl.

U takových potravin dle Rajchla dochází k přirozeným chemickým změnám během jejich skladování, jako například žluknutí oleje, odbarvování jahodového džemu, změny textury sušenek a podobně.

„Tyto změny nepředstavují riziko pro spotřebitele, potravina je tedy bezpečná, ale často budou příčinou senzorických změn výrobku,“ sděluje Rajchl. Zástupci Evropské komise proto předložili strategii, v rámci níž chtějí do letoška problém s nepochopením termínu vyřešit.

Co si lidé pletou?

Spotřebujte do: Datum najdeme na potravinách, které jsou čerstvé a mají relativně krátkou trvanlivost. Takové jídlo bychom měli rychle sníst, jinak pro nás může představovat zdravotní riziko. Po uplynutí doby se už produkt nesmí prodávat v obchodech. My bychom ho měli jíst jen s opatrností, pokud nevidíme ani necítíme nic podezřelého. Jsou to například mléčné výrobky, chlazené maso, ryby nebo výrobky studené kuchyně a další. 

Minimální trvanlivost: Takové datum mají potraviny, které mají delší životnost a nekazí se tak rychle. I po uplynutí uvedeného data je potravina zpravidla vhodná pro konzumaci. V obchodech se potraviny mohou prodávat i po uplynutí doby minimální trvanlivosti. Jsou to např. sušenky, těstoviny, zavařeniny, čaje a konzervy. 

Zdroj: zachranjidlo.cz