Za svoz bioodpadu, tedy listí, trávy nebo zbytků zeleniny a ovoce, zaplatí Pražané letos průměrně o sedmatřicet korun měsíčně víc než loni.
Ten, kdo si například nechává bioodpad odvážet celoročně v 240litrové nádobě, musí si na rok připravit 1 872 korun, tedy asi o čtyři sta korun více. Sezonní svoz, probíhající od dubna do konce listopadu, stojí 1 248 korun.
Podle Radima Many, mluvčího Pražských služeb, které svoz bioodpadu provozují, stojí za zvýšením poplatku nárůst provozních nákladů. „Jde hlavně o náklady na pohonné hmoty, jelikož se nám prodloužily svozové trasy a zvýšil se provoz. Dále se na ceně podepsala údržba vozového parku i krádeže a poškození nádob na bioodpad,“ uvádí Mana.
Radní hlavního města Jana Plamínková (Trojkoalice/STAN) dodává, že svoz bioodpadu je výhradně komerčním projektem Pražských služeb: „Bioodpady nejsou zahrnuty ve smlouvě, kterou s Pražskými službami město má. Až bude vysoutěžena nová zakázka, tak tam budou nějaké konkrétní ceny, ale teď to dělají Pražské služby ve své vlastní gesci a na základě svého uvážení.“
Třídění díky dotacím
Podle Tomáše Hodka z iniciativy Kompostuj.cz má zdražení svozu svůj smysl. „Ta služba vlastně nijak drahá není. Poplatek má ochrannou funkci, aby se zbytečně nesvážel materiál, který si lidé mohou kompostovat sami na zahradě,“ myslí si Hodek.
Cena je navíc podle něj srovnatelná s poplatkem za svoz komunálního odpadu.
„Díky tomu je možné třeba na sídlišti vyměnit dvě nádoby na směsný odpad za ty na biomateriál. Bez jakékoliv změny poplatku se tak může celý panelák chovat přívětivěji k životnímu prostředí,“ dodává. Materiál, který lidé vyhodí do hnědých popelnic pro bioodpad, končí v kompostárnách. Ta největší je za Prahou v obci Úholičky.
„Část kompostu, který se tam vyrobí, se prodává. Většina ale slouží na údržbu pražské zeleně,“ říká Hodek.
Hnědými popelnicemi a svozovým autem Pražských služeb ale možnosti třídění bioodpadu v Praze nekončí. Některé městské části, například Praha 10 nebo 6, nabízejí dotované kompostéry.
„Pokud se lidé přihlásí, pořídí jim městská část kompostér s tím, že pětaosmdesát procent jde z dotací Evropské unie a zbytek doplácí městská část,“ říká radní Plamínková.
Třídit bioodpad mohou Pražané také v rámci takzvaných komunitních kompostáren. „Pokud lidé ten materiál nenechají odvézt, ale využijí ho přímo v místě svého bydliště, mohou tím zlepšit jeho prostředí. Díky kvalitnímu kompostu například nebude v létě tráva tak vysušená, což přinese i pokles teploty ve městě,“ vysvětluje výhody komunitního kompostování Hodek.
