Auta na Karlově mostě nebo na Staroměstském náměstí? To by bylo pro většinu Pražanů něco nepředstavitelného. Jenomže podobně historicky významné místo v centru metropole, Malostranské náměstí, už několik desítek let autům potupně slouží.
Je z něj parkoviště. A náměstím je spíše jen svým názvem, než podobou. Auta parkující uprostřed středověkého rynku už od sedmdesátých let dvacátého století za necelé tři týdny zmizí.
Od 1. července totiž přestane fungovat kritizované parkoviště. Zůstane jen několik parkovacích míst po jeho obvodu, a to jako kompromis ke stížnostem poslanců, kteří na náměstí, sousedícím s Poslaneckou sněmovnou, parkují.
Po provedení několika drobnějších úprav by se zhruba v polovině července mělo Malostranské náměstí stát živějším místem. Alespoň podle plánů magistrátu.
„Chtěli bychom, aby se tam pořádala třeba divadla pro děti, tančírny nebo sousedské snídaně. Vzorem by mohla být například piazzetta Národního divadla,“ vysvětluje záměr města náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice).
To, co se bude na náměstí odehrávat, by podle ní mělo mít co nejméně komerční ráz, aby tam mířili i lidé, kteří nemají zájem při návštěvě centra utrácet peníze. Omezena bude i jakákoliv hlasitá projekce nebo stavba rozsáhlých pódií a velkého počtu stánků.
Oživení Malostranského náměstí, které počítá i s umístěním mobilních židlí, je první fází jeho chystané celkové revitalizace, která by podle předpokladů měla začít v polovině roku 2017 a město za ni zaplatí asi sto milionů korun.
Plánovaná podoba náměstí vzešla z architektonické soutěže, ve které v roce 2014 zvítězil návrh architektů Martina Hájka, Václava Hájka a Petra Horského. Revitalizace má přinést například novou dlažbu nebo lavičky. Ve hře je stále i návrat pomníku maršála Radeckého, který na Malostranském náměstí stával v letech 1858 až 1919.
„Příliš drahocenné pro auta“
Ať už dopadne revitalizace náměstí jakkoliv, odborníci se shodují, že i její první krok, tedy odstranění parkoviště, je velkým posunem k lepšímu. „To místo je prostě příliš drahocenné na to, aby tam parkovala auta,“ myslí si architekt Adam Gebrian, který na nesmyslnost parkoviště upozorňoval už před několika lety a situaci přirovnával ke stavu, kdy by parkovala auta například na Staroměstském náměstí.
Od pomníků k autům
|
„Je dobře, že na místě v centru města, obklopeném nádhernými domy a v blízkosti Karlova mostu, budou mít lidé možnost nějakou dobu pobýt a nebudou se muset bát, že je třeba srazí auto,“ dodává architekt.
Podle reakcí veřejnosti bude navíc podle něj možné do budoucna plánovat i další podobu náměstí. „O úspěšnosti náměstí vždy rozhoduje parter okolních domů, tedy to, co se v těch domech nachází. Jsou to ale spojené nádoby. Dokud bude na náměstí jen parkoviště, nemůže v domech okolo něj vzniknout nic zajímavého,“ vysvětluje Gebrian.
Podobných náměstí, která by si zasloužila vyčistit od aut, je podle historika architektury Zdeňka Lukeše v Praze více. „Ten trend by měl pokračovat dál. Upravit by se mělo třeba Valdštejnské náměstí, Pohořelec nebo Anenské náměstí,“ říká Lukeš.
Zásahy do dalších pražských náměstí slibuje i náměstkyně Kolínská. Podle ní má město v plánu například změnu podoby Vítězného náměstí, které už zčásti ožívá díky projektu veřejného kulturního prostoru Prahy 6 s názvem Šesťák. „Chtěla bych předložit také návrh, aby restaurace a kavárny nemusely složitě žádat o povolení, pokud chtějí umístit pár židlí a stolků na chodník,“ popisuje Kolínská.
