Vyšehrad přijde o svého rezavého souseda. MF DNES zjistila, že památkově chráněný železniční most, který se už přes sto let klene nad Vltavou mezi Výtoní a Smíchovem, má být zbourán. Stavba, jež se stala součástí panoramatu metropole, je totiž ve špatném stavu a podle Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) se ji už nevyplatí opravit.
„Stávající ocelová konstrukce je v podstatě neopravitelná k výhledovému provozování železniční dopravy,“ říká mluvčí železničářů Kateřina Šubová. Jde o výsledek studie, kterou si nechala SŽDC vypracovat. Dokument měl dát společnosti odpověď na otázku, jak se popasovat se špatným stavem mostu. Jestli je lepší ho rekonstruovat, či nahradit.
Průzkum objektu ukázal, že oprava není vhodná – musely by se nahradit minimálně dvě třetiny konstrukce mostu, a tím by se jeho životnost prodloužila jen o 30 let. Nová konstrukce má zaručit průjezd vlaků po celé století. V současnosti už podle železničářů stoletý most více než deset let přesluhuje. „Jeho oprava je nutná a nelze ji odkládat,“ uvádí mluvčí.
Slovo oprava lze ale použít spíš jen pro práce na základech mostu a pilířích. „Prověřujeme variantu výměny stávající konstrukce za novou. Tvarově by byla co nejbližší té stávající a zachoval by se tak původní historický ráz,“ tvrdí Šubová. Na kolik korun replika vyjde, není jasné. Ještě není projednané definitivní řešení.
KVÍZ: Znáte pražské mosty? Otestujte se, než spadnou |
O možném zbourání mostu se mluvilo už v roce 2015, a to nejen kvůli jeho špatnému stavu. SŽDC i Institut plánování a rozvoje hlavního města (IPR) tehdy shodně tvrdily, že most je dopravně plně vytížen a měl by se ideálně rozšířit ze dvou kolejí na tři. S širší variantou však nyní železničáři nepočítají.
Varianta se dvěma kolejemi je totiž podle SŽDC rychleji projednatelná a realizovatelná. Navíc je podle Šubové třeba zohlednit i to, že by se musely rozšířit i navazující traťové úseky směrem ku Smíchovu a pod Vyšehradem.
Tři koleje by nakonec ze Smíchova na Výtoň mohly vést. Nikoli však na jednom mostu. SŽDC totiž tvrdí, že v budoucnu by bylo možné zvýšit kapacitu železniční cesty stavbou nového mostu. Už dříve se uvažovalo o tom, že by v těsné blízkosti dvojkolejného mostu mohl vzniknout další identický objekt, dvojče.
S dvojkolejným mostem však nesouhlasí IPR. „Z dlouhodobého horizontu preferujeme určitě tři koleje přes most. Jinak jeho kapacita nebude do budoucna dostačovat městským, příměstským ani dálkovým spojením a most se stane přetíženým dopravním uzlem,“ vysvětluje mluvčí institutu Marek Vácha. Praha chce zapojit vlaky více do hromadné dopravy, čemuž má napomoci i více kolejí přes toto vytížené spojení obou břehů.
Lávka pro pěší na železničním mostě je uzavřena od 15.12.2017
Eiffelovka naležato
Most beze jménaŽelezniční most pod Vyšehradem nemá oficiálně žádné jméno, přestože mezi Výtoní a Smíchovem stojí už více než sto let. Stavba objektu začala v roce 1900 a práce byly ukončeny o rok později. Most nahradil svého jednokolejného předchůdce. Umístění konstrukce na pilíře proběhlo velmi rychle. „Dopravu v místě tehdy přerušili na dva dny, když montovali konstrukci,“ říká historik architektury Zdeněk Lukeš. Jedním z autorů mostu je František Prášil, který stojí také za podobou Petřínské rozhledny a konstrukcí Průmyslového paláce na Výstavišti. |
Proti zbourání mostu se staví odborníci. „Most patří k Praze. Je součástí ikonického pohledu na Vyšehrad,“ hodnotí stavbu architekt Jaroslav Zima. Historik architektury Zdeněk Lukeš míní, že konstrukce mostu je krásná a může se rovnat pařížské Eiffelově věži.
„Ten most snad neviděl štětku, tím myslím nástroj na natírání, desítky let. Jen kvůli věku by v takovém stavu nebyl. Dožívá jen to, o co se nestaráte. Eiffelovu věž natírají, mosty v New Yorku také, a proto je tam budou mít na furt,“ zlobí se Zima, podle něhož by se měla současná stavba opravit a zachovat. I proto, že je kulturní památkou.
Zároveň se Lukeš obává, že replika by nedosáhla kvalit současného mostu.
„Je to nýtovaná konstrukce. Pokud se nezvolí stejná technologie, už to nebude stejný most,“ dodává.
Oba architekti zároveň tvrdí, že se most nikdy pořádně neudržoval. Odpovědnost za špatný stav SŽDC odmítá. „Prováděli jsme pravidelnou údržbu. Ocelová konstrukce je však výrazně náchylnější na opotřebení, než je tomu u kamenných mostů. Na stavu se také podepsalo stáří mostu a jeho narůstající zatížení,“ popisuje Šubová.
Aby se mohl most zbourat, musí nejdřív SŽDC dosáhnout sejmutí památkové ochrany. I proto zatím nechce správa železnic odhadnout, kdy by mohlo k odstranění mostu dojít. O zbavení památkové ochrany rozhoduje ministerstvo kultury, k záměru se mají vyjádřit i magistrátní památkáři a Národní památkový ústav (NPÚ).
Ten se nechce k plánu železničářů vyjadřovat. „Dokud neproběhne správní řízení, nemůžeme věc komentovat,“ říká mluvčí NPÚ v Praze Andrea Holasová. Zároveň dodává, že sejmutí památkové ochrany je vždy až poslední možností.
Už v současné době lze na mostě spatřit dělníky. V prosinci, po pádu mostku v Troji, zavřelo město lávky pro chodce, které jsou součástí železničního mostu. V září se má podle Technické správy komunikací znovu otevřít jedna z lávek, druhá až příští rok.
„Celková oprava obou lávek vyjde na zhruba 50 milionů korun,“ říká mluvčí společnosti Barbora Lišková.
Prozkoumali jsme pražské mosty (02/2018)