Své o tom ví Jitka Burianová, která je již mnoho let na vozíku. „Během léta jsme byli v rumunských horách, kde jsem se jednou vydala na krátkou procházku kolem řeky,“ vypráví. „Měla jsem navíc jen lehké sandály. V jednu chvíli mi ujela noha a skutálela jsem se dolů ze stráně.“
Pomoc se k ní kvůli náročnému terénu dostala až po několika hodinách a skončila v místní nemocnici, kde téměř týden čekala na transport do České republiky. Po převozu do pražské Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) ji čekala operace a následná několikaměsíční rehabilitace. Schopnost chodit jí však lékaři ani fyzioterapeuti vrátit nedokázali.
Péče se zlepšila
Po této zkušenosti se rozhodla začít pracovat v oblasti peer mentoringu (vzájemná podpora lidí s postižením – pozn. red.) pro pražské vozíčkáře v České asociaci paraplegiků. Z vlastní zkušenosti říká, že právě po sportovních aktivitách končí s trvalými následky řada lidí.
„S kvadruplegií (ochrnutí všech čtyř končetin – pozn. red.) se potýkají hodně lidé po skocích do vody. Měla jsem také hodně klientů, kteří si zranění způsobili při sportu nebo autonehodě,“ uvádí.
Dodává, že za poslední roky se ale zdravotnická péče o lidi s postižením míchy v mnohém zlepšila, hlavně zásluhou zřízení takzvaných spinálních center. Ta poskytují pacientům s míšním poraněním během několikaměsíční hospitalizace specializovanou lékařskou, fyzioterapeutickou i psychologickou podporu. Spinální centra fungují na čtyřech místech v republice, jedno je také v Nemocnici Motol.
Právě v letním období zranění páteře vždy přibude. „V době prázdnin dochází zhruba k deseti- až dvacetiprocentnímu nárůstu počtu pacientů se zraněním páteře,“ potvrzuje tisková mluvčí ÚVN Jitka Zinke. Tento nárůst souvisí právě s tím, že se lidé více věnují „dovolenkovým“ aktivitám.
Výjezdů dlouhodobě ubývá
Ačkoli zlomeniny obratlů a poškození míchy zaměstnávají v létě nemocnice více než po zbytek roku, úrazů celkově je spíše méně. „Záchranná služba hl. m. Prahy (ZSP) má oproti regionům svá specifika. Počty našich výjezdů se přes léto snižují až o deset procent. Toto číslo pak dlouhodobě ještě klesá,“ říká tisková mluvčí ZSP Jana Poštová.
To je podle ní pravděpodobně způsobeno tím, že obyvatelé metropole tráví více času mimo hlavní město. S úrazy tak končí v péči záchranářů a lékařů třeba v Krkonoších či v jižních Čechách.
Mezi nejčastější „letní“ výjezdy patří v Praze nehody motorkářů, tonutí, dítě ponechané v autě na slunci či napadení bodavým hmyzem. Jedná se sice jen o jednotky případů, nezřídka ale s fatálními konci. „Tyto případy bohužel končí často tragicky, buď smrtí, nebo trvalými následky,“ vysvětluje Poštová s tím, že klasickým pacientem pražských záchranářů tak zůstává i během období prázdnin senior s dýchacími nebo jinými obtížemi.
Alkohol a koloběžky dělají své
Podle mluvčí ale záchranná služba mnoho případů ani nezachytí, protože lidé se do zdravotnického zařízení dopraví po vlastní ose.
Úrazovou pohotovost v Praze provozuje například Fakultní nemocnice Bulovka (FNB). Tam v létě nejčastěji řeší úrazy spojené s alkoholem. „Dostávají se k nám pacienti, kteří po konzumaci nápojů v restauracích v opilosti upadnou například ze schodů a skončí v bezvědomí,“ komentuje mluvčí FNB Eva Stolejda Libigerová.
Dodává, že velkým problémem jsou stále také často se opakující úrazy po pádu z elektrických koloběžek.
